Česká republika bude Evropské unii vracet 451 milionů korun, které z unijního rozpočtu čerpal holding Agrofert. Vyplývá to z auditní zprávy Komise, podle které je český premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, koncern i nadále ovládá a převedení do svěřenského fondu bylo jen naoko. EK konstatovala, že všechny dotace po 9. únoru 2017, kdy se stala účinnou novela českého zákona o střetu zájmů, byly Agrofertu vyplaceny neoprávněně.
Informoval o tom web Neovlivní.cz a Deník N, které mají údajně auditní zprávu Evropské komise k Babišově střetu zájmů k dispozici. Oficiálně zveřejněna nebyla.
Komise v dokumentu došla k závěru, že český předseda vlády je stále konečným vlastníkem společnosti Agrofert, přestože ji vložil do svěřenských fondů.
Podle EK Babiš fondy ovládá a má nadále přímý zájem na úspěchu firmy.
Babiš nařčení o ovlivňování koncernu dlouhodobě odmítá. Zákonu o střetu zájmů podle svých slov vyhověl, když holding převedl do svěřenského fondu začátkem roku 2017.
Stále je ale jeho beneficientem, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.
Auditní zprávu zaslala EK do České republiky minulý týden. V jarní předběžné zprávě, která unikla do médií, Komise konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů, protože má stále vliv na podnik Agrofert, přestože ho vložil do svěřenských fondů.
Kvůli námitkám, které uplatnily české úřady, se text protáhl z původních 71 na současných více než 250 stran.
Znění auditu je konečné, Česko ale má podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO) dva měsíce na to, aby se vyjádřilo k obsaženým doporučením.
Stát by mohl celkových 451 milionů vymáhat po firmách Agrofertu. Česko by mělo zrušit i příspěvky na dotčené dotace, které poskytlo z vlastních veřejných zdrojů, dodal deník.
Dotacemi Agrofertu stát páchá 7 trestných činů, zažalovali Piráti v trestním oznámení na Babiše
Konečný verdikt: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Komise. Opozice žádá hlavu premiéra
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.