Česká vláda chce vyslat až 290 českých vojáků do Pobaltí k odstrašení Ruska a na obranu EU. Armáda ČR posílí od začátku roku 2018 síly NATO rozmístěné na východním křídle Aliance, tedy v Litvě, Lotyšsku a Estonsku i v Polsku.
„Je to reakce na politickou situaci na východní hranici NATO,“ řekl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Na vzniku a rozmístění čtyř vícenárodních praporů se loni dohodly členské země NATO kvůli posílení své schopnosti odstrašení. Důvodem je obava aliančních členů na takzvaném východním křídle z ruské politiky.
V každé ze zmíněných zemí by mělo být rozmístěno zhruba 1 000 spojeneckých vojáků, kteří se budou po nějaké době střídat. Praporu v Estonsku velí Británie, v Litvě Německo, v Lotyšsku Kanada a v Polsku USA. Do praporů pak přispívají jednotlivé alianční země.
Celkově bude v Pobaltí nasazeno až 290 českých vojáků
K posílení východního křídla NATO má do Litvy příští rok v květnu vyrazit mechanizovaná rota s obrněnými vozidly Pandur posílená ženijní četou, zdravotnickým týmem, četou palebné podpory a logistickou jednotkou. Její přítomnost má skončit v lednu 2019 a čítat má 250 osob. Spadat bude pod německé velení.
V bojovém uskupení pod velením Kanady má působit 40 lidí minometné čety, kteří budou na lotyšské vojenské základně u Rigy. Plánovaná účast je od začátku příštího roku do ledna 2019.
„Jde o konkrétní příspěvek k obraně spojenců před případnou agresí,“ uvedl Bělobrádek.
Náklady resort obrany odhaduje na 362 miliónů korun. V rozpočtu ministerstva by podle návrhu neměly způsobit žádný problém.
Návrh na vyslání vojáků musí ještě schválit Poslanecká sněmovna a Senát.
(pel)