Česká ekonomika je 9. nejlepší v Evropě. Silnou pozici ČR kazí vysoká inflace. (Ilustrační foto)

Česká ekonomika je devátá nejlepší v Evropě. Zatímco v 90. letech měla česká ekonomika potenciál zařadit se mezi světovou špičku, nyní těsně převyšuje evropský průměr. Aktuálně třetí nejvyšší inflace v EU a nízká přidaná hodnota jsou hlavními důvody, proč Česko skončilo na 9. místě v průzkumu Evropy v datech a České spořitelny.

Vyplynulo to z nově sestaveného Indexu prosperity Česka.

„Ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele je v ČR vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku a jsme jen kousek za Velkou Británií. To je skvělý výsledek ekonomické transformace v 90. letech. Nicméně od roku 2008 tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity díky podinvestovanosti, trhu práce a struktuře ekonomiky,” upozornil David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

S pádem komunistického režimu se Česká republika stala konkurenceschopnou ekonomikou, která byla v některých ohledech na podobné úrovni jako úspěšné ekonomiky zemí s dlouholetými zkušenostmi na otevřeném trhu.

„Náš transformační model z devadesátých let, založený na rychlém otevření se světu, masivním přílivu zahraničního kapitálu, levné a kvalifikované pracovní síle, kvalitní infrastruktuře a atraktivní geografické poloze se už ale vyčerpal. Zbyla z něj jen ta výhodná poloha,” okomentoval potřebu nového transformačního modelu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

V současnosti však Česko uzavírá první desítku desítku evropských ekonomik. A přestože se podle průzkumu v některých zkoumaných oblastech Česká republika objevuje na pomyslných stupních vítězů, výš než na deváté místo se v žebříčku neposouvá především kvůli nízkému podílu národního důchodu na HDP a nízké přidané hodnotě dané přílišným napojením na dodavatelské řetězce a malým podílem produkce konečných výrobků.

Raketová inflace nicméně není pouze záležitostí v ČR. Kvůli pandemii se s ní potýká i řada silnějších ekonomik. Ve stejné situaci jsou třeba i Spojené státy, kde je situace s inflací nejhorší od roku 1982.V Česku však má však problém s rostoucími cenami i jiné příčiny, než je pandemie koronaviru.

„Inflace v České republice byla už před covidem nad inflačním cílem. A to při růstu ekonomiky jen o zhruba 3 procenta. Přehřívání české ekonomiky už při relativně nízkém růstu HDP ukazuje, že česká ekonomika naráží na své produkční možnosti výrazně dříve než v minulosti. Například před rokem 2008 to bylo až při růstu okolo 5 procent,“ doplnil Navrátil.

Jak index připomněl, míra inflace v uplynulém roce dosahovala 3,3 procenta. Vyšších hodnot dosáhly jen Maďarsko a Polsko.

Důvodem růstu byly mimo jiné i zdražující pohonné hmoty, rostoucí ceny energií, ale i nedostatek čipů a jím omezená automobilová výroba.

Ekonomická komplexita české ekonomiky je sice druhá nejlepší v rámci EU, vysoká míra diverzifikace zvyšuje odolnost ekonomiky vůči šokům. Tato silná stránka české ekonomiky se však nepropisuje do vysoké přidané hodnoty nebo národního důchodu. V těchto dvou proměnných je Česko naopak třetí nejhorší.

Česká republika tedy potřebuje investovat do oblastí, které zvýší podíl přidané hodnoty na produkci. Samotná výroba, často zjednodušeně označovaná jako montovna, má relativně nízkou marži, zvlášť pokud je součástí dodavatelského řetězce.

“Když to hodně zjednodušíme, že z hlediska produkce jsme už Německo dohnali. Ale přidanou hodnota, nebo jednodušeji marže, kterou z této produkce jsme schopni získat, je už o 20 procent nižší než v Německu. A o dalších 10 procentních bodů je nižší národní důchod, který nakonec v CR zůstane,” vysvětlil Navrátil

Česko stanulo mezi třemi evropskými zeměmi s nejvyšší mírou investic vůči HDP. Zpátky do ekonomiky se totiž investuje 26,3 procenta toho, co se v Česku vyrobí. Více se investuje jen v Maďarsku, kde je výsledek ještě o půl procentního bodu vyšší než Česku, a v Irsku, které je se 39,7 procenta lidově řečeno „o třídu jinde“.

Další oblastí, ve které má Česko velké rezervy, je podle indexu digitalizace veřejné správy.  V oblasti e-governmentu se Česko propadá až na 20. příčku v EU a v oblasti dlouhodobé vládní vize je ČR v Globálním reportu konkurenceschopnosti až na 111. místě. A to přitom investice státu do e-govermentu přesáhly 60 miliard od roku 2016.

Nejlépe si v Indexu prosperity vede Švédsko.

„Nejméně zdravou ekonomiku má pak v EU Řecko, které následuje Polsko a výsledky pak uzavírá Bulharsko s Kyprem, které sdílí 24. a 25. příčku se stejným bodovým ohodnocením. Řecko se na poslední příčce srovnání objevuje přesně v polovině zkoumaných kategorií a jeho ekonomice tak škodí především vysoký veřejný dluh, nízká míra investic, špatná ekonomická komplexita i nejvyšší deflace,“ uvedl Tomáš Odstrčil, datový analytik Evropy v datech.

Výsledky jsou vypočítány z 10 indikátorů, jako je například poměr HDP k národnímu důchodu, diverzifikace ekonomické produkce, inflace, veřejný dluh vůči HDP nebo třeba i počet robotů přepočítaný na počet obyvatel.

Data výzkumníci čerpali z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN. Každý indikátor je hodnocen stejnou vahou. Ekonomické srovnání je první z řady deseti chystaných indexů. V dalších studiích výzkumníci srovnají například úroveň vzdělání, životního prostředí či podnikatelského prostředí. (pel)