Dlouhé hodiny sezení mohou být spojené s vyšším rizikem celé řady závažných onemocnění a mohou vést i k předčasné smrti. To vše i přes to, že osoba pravidelně cvičí. Po důkladné analýze 47 případových studií to zjistili vědci z University of Toronto.
Výzkumníci brali ve své analýze ohled i na objem sportovní aktivity, kterou člověk obvykle po příchodu ze zaměstnání vykonává. Stále platí, že čím více osoba cvičí, tím menší pro ní budou dopady jejího sedavého způsobu chování. Avšak pokud trávíte sezením většinu produktivního času ze svého dne, tak ani hodina intenzivní pohybové aktivity vaši situaci příliš nezlepší.
„Více než polovinu dne stráví průměrný člověk sezením – při sledování televize, nebo při práci na počítači,“ uvedl doktor David Alter z University of Toronto.
„Naše studie zjistila, že ani přínosné a zdraví upevňující aktivity nemusí samy o sobě stačit k tomu, aby se snížilo riziko onemocnění.“
Největšími hrozbami, které časté sezení přináší, jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka nebo dokonce i rakovina. Sedavý způsob života vede také k celé řadě dalších chronických onemocnění, například zad a páteře.
Podle studie může osm a více hodin denně strávených sezením zvýšit riziko vzniku cukrovky 2. typu až o 90 procent.
„Naše studie zjistila, že ani přínosné a zdraví upevňující aktivity nemusí samy o sobě stačit k tomu, aby se snížilo riziko onemocnění.“
Naštěstí autoři studie poskytují lidem i několik rad, jak se zvýšenému riziku onemocnění vyhnout, i když musejí při výkonu svého zaměstnání sedět. Jedním z prvních kroků, které by měl člověk udělat, je uvědomit si, kolik hodin sezením každý den tráví. Díky tomu si pak může stanovovat cíle k postupnému snižování tohoto čísla.
Je-li osoba v práci, může zkusit některé pracovní úkony vykonávat ve stoje. Velmi prospěšná může být i krátká tříminutová chůze každé půl hodiny.
Při domácím sledování televize vědci doporučují využít reklamní přestávky ve vysílání k chůzi, nebo alespoň část pořadu sledovat ve stoje.
Fyzická nečinnost byla Světovou zdravotnickou organizací identifikována jako čtvrtý největší rizikový faktor, který může zkrátit lidský život.
(kab, web)