Babišův Agrofert žádá od Bruselu vyplacení dotací na obnovu prasečích farem a nový nakladač. Holding už peníze dostal od zemědělského fondu, který nyní část žádá po Komisi. (Foto: Redakční koláž)
Brusel zaplatí firmám z holdingu Agrofert obnovu prasečích farem a nový nakladač. Státní intervenční fond uvolnil 51 milionů korun dotací, které dosud byly zmrazeny kvůli auditnímu šetření Evropské komise, podle kterého je český premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmu, a Agrofert proto nemá na veřejnou podporu nárok.
Informoval o tom server iRozhlas.cz.
Společnost Lipra Pork dostala od fondu 48 milionů na modernizaci prasečích farem v Mladé Boleslavi, Hradci Králové, Mělníku či Semilech. Podle smlouvy hradí půlku částky Česko, půlku Evropská unie.
Kladrubská pak získala 3 miliony na nákup nakladače a další techniky. Podobně jako v případě Lipra Pork se Brusel ohledně financování projektu dělí s Českem půl na půl.
Platby zemědělský fond nyní předloží k tzv. certifikaci, tedy autorizaci Evropskou komisí.
„Do Bruselu zašleme tyto projekty, tedy část spolufinancování ze strany Evropské unie, v rámci standardní kvartální žádosti o platbu do konce ledna,“ řekla pro iRozhlas.cz mluvčí zemědělského fondu Lenka Rezková.
Zatím ale není jasné, zda peníze Brusel proplatí. Evropská komise totiž kvůli střetu zájmů odmítá proplatit už dříve požadovaných 56 milionů korun na jiné projekty holdingu.
Kvůli šetření ohledně střetu zájmů fond pozastavil dotace už dříve. Týkalo se to podpory vyplacené Agrofertu od února 2017, kdy je premiér Babiš vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů.
Loni v listopadu ale SZIF dotace pro holding odblokoval. Fond argumentuje tím, že pro zadržování peněz neexistuje legitimní právní důvod. Platby právě z jeho prostředků prý nepodléhají normám o rozpočtových pravidlech, a tudíž musí dál Agrofertu peníze posílat. (pel)
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.
