V britském parlamentu vznikla skupina nezávislých poslanců, tvořená odpadlíky z tradičních politických stran. (ilustrační foto).
V britském parlamentu vznikla skupina nezávislých poslanců, tvořená odpadlíky z tradičních politických stran. V úterý rezignovalo z labouristické strany osm poslanců, kteří vytvořili v parlamentu nezávislou skupinu. Ve středu se k nim přidaly tři poslankyně, které odešly z konzervativní strany. Skupina celkem 11 nezávislých poslanců se tak stala čtvrtým nejsilnějším parlamentním klubem, který má stejně poslanců jako liberální demokraté.
Vláda Theresy Mayové má nyní v Dolní sněmovně většinu pouhých devíti hlasů. Nicméně není zcela jasné, zda se skupina nezávislých obrátí zcela proti vládě. Poslankyně, které odešly z konzervativní strany, prohlásily, že budou nadále vládu podporovat v oblastech jako je ekonomie, sociální politika a bezpečnost.
Vyjádřily však zcela odlišný názor na brexit a potvrdily tak své dlouhodobé negativní stanovisko ohledně odchodu Británie z Evropské unie.
Vzhledem k tomu, že vládní návrh dohody o brexitu byl už ve sněmovně drtivou většinou odmítnut, je odchod tří poslankyň spíše symbolickým vyjádřením nesouhlasu zastánců setrvání v EU s vládní politikou.
Brexit je i jedním z důvodů odchodu osmi poslanců z labouristické strany. Ale v tomto případě ne tím hlavním. Hlavním důvodem rezignací jsou v tomto případě antisemitismus a ultra-levicové názory předsedy strany Jeremyho Corbyna.
Mluví se o dalších minimálně 50 poslancích Labour Party, kteří zvažují rezignaci. Labouristům tak hrozí faktické rozštěpení.
Sám Jeremy Corbyn je známý svými ostře protiizraelskými názory. Připomeňme jeho účast na pietě za zahynulé palestinské teroristy, kteří zmasakrovali bezbranné židovské atlety na olympiádě v Mnichově. K celé řadě antisemitských projevů ve straně se stavěl zcela chladně a nezasáhl, ani když židovský poslanec musel přijít na stranickou konferenci chráněn bodyguardy, protože obdržel několik výhrůžek smrtí za svůj židovský původ.
Mnohým také vadí Corbynův obdiv pro komunistickou diktaturu na Kubě. Corbyn je dlouholetým členem kampaně za solidaritu s Kubou, jejímž cílem je zrušit americké embargo vůči Kubě a donutit USA, aby ukončily imperialistickou okupaci základny Guantanámo.
(Fakt, že americká základna je na základě smlouvy o pronájmu na Kubě už od roku 1903, tedy dlouhou dobu před nástupem komunismu na Kubě, organizátory kampaně nijak netrápí).
Po smrti diktátora Fidela Castra Corbyn prohlásil, že Fidelova smrt je odchodem velmi význačné postavy, která se zapsala do historie národně osvobozeneckého boje a budování socialismu.
Corbyn je také velkým obdivovatelem venezuelského diktátora Madura, kterému po loňských zmanipulovaných volbách jako jeden z mála gratuloval ke zvolení.
S Madurem, který svou zemi přivedl k inflaci ve výši 2 miliony procent a všeobecnému hladomoru, který už vyhnal desetinu populace za hranice Venezuely, diskutoval „problémy výstavby socialismu a boje proti kapitalismu“.
Není proto divu, že nemálo členů labouristické strany vidí jako jedinou možnost stranu opustit a naopak se všemi silami zasadit o to, aby se Jeremy Corbyn nikdy nestal britským premiérem. (mar)
