Náklady brexitu mohou být větší, než odhadovaných v přepočtu 1,1 bilionu korun, tvrdí britští kontroloři.

Brexit bude mít zřejmě o něco tvrdší ekonomické dopady, než naznačovala vláda premiérky Mayové. Vládou schválená dohoda o rozchodu s EU může podle kontrolorů z Národního kontrolního úřadu (National Audit Office; NAO) vyjít britské daňové poplatníky stát o miliardy liber více, než odhadovaných 35 až 39 miliard liber (1 až 1,1 bilionu Kč).

Zpráva tohoto úřadu tvrdí, že i relativně malé změny týkající se původních parametrů, z nichž ve svých předpokladech vycházela britská vláda (růst ekonomiky, pokračující platby do pokladny EU, směnný kurz), by citelně narušily výsledek původní kalkulace dopadů brexitu.

Informoval o tom britský deník The Independent.

NAO výslovně poukazuje například na fakt, že vláda při odhadech nákladů brexitu svévolně vyloučila závazek pokračovat v platbách 2,9 miliardy liber (84 miliard Kč) zahraniční pomoci prostřednictvím Evropského rozvojového fondu Evropské unie.

Pochybnosti o odhadovaných nákladech brexitu vyjádřila také předsedkyně poslaneckého rozpočtového výboru Meg Hillierová (Labouristé). Podle jejího názoru by měli mít britští občané jasnou představu o tom, do jaké míry zatíží odchod země z EU státní rozpočet.

„Obávám se, že britské náklady spojené s odchodem z EU budou i nadále vysoké. Pro naše děti i vnuky to znamená riziko dalšího placení v nadcházejících desetiletích,“ řekla Meg Hillierová.

Podle ní se stále objevují další náklady brexitu.

„Vláda musí veřejnost jasně informovat, za co bude platit, a proč. Daňoví poplatníci nesmí mít pocit, že jsme jim vyjednali nevhodné podmínky,“ prohlásila opoziční poslankyně.

„V předpokládané výši nákladů jsou zahrnuty mnoho měnících se částí, takže rozsah celkových nákladů by mohl být širší, než 35 až 39 miliard liber,“ vysvětlil Amyas Morse, šéf NAO.

„Když jsem si nastudovala tu zprávu, zjistila jsem, že z ní jasně nevyplývá, jaký bude mít návrh reálný dopad na státní rozpočet. Například v ní nebyla vůbec zahrnutá zmínka o britských závazcích k Evropskému rozvojovému fondu, které nás po odchodu z EU vyjdou na 2,9 mld. euro,“ řekla poslankyně Morganová

Další spory se vedou o to, zda bude muset Velká Británie po brexitu platit až do roku 2064 kvůli důchodovým závazkům vůči EU. Zpočátku se předpokládalo, že by se tohoto závazku zbavila koncem roku 2021, ale nyní se ukazuje, že by tak mohlo být déle.

Jiné obavy se týkají postavení Velké Británie v přechodném období, tedy od března 2019 do prosince 2020, kdy se stanoví jasný podíl závazků země vůči EU. Auditoři se však obávají, že Evropská komise bude mít vysokou míru pravomocí to sama určit.

„Mohu vám garantovat, že Velká Británie pouze splatí své závazky vyplývající z jejího členství v EU, jak jsme dohodli. Vláda rozhodně neučiní žádný krok, který by britské daňové poplatníky zavazoval i nadále odvádět do evropských fondů, jako bychom nikdy nevystoupili. Národní kontrolní úřad jasně potvrdil, že námi odhadované náklady jsou reálné, a že jejich případné převýšení bude nepatrné,“ řekl mluvčí vlády. (sfr)