Brambor se urodilo méně a zdraží. Pěstitele v ČR drtí nízké výkupní ceny a zvažují, zda dál pěstovat. (Ilustrační foto)
Konzumních brambor se letos urodilo 815 tisíc tun, což je oproti loňsku o 35 tisíc tun méně. Pro pokrytí poptávky na trhu tak bude nutné ze zahraničí dovézt zhruba 150 tisíc tun, což se s největší pravděpodobností promítne i do výsledné ceny. Pěstitele v ČR navíc drtí nízké výkupní ceny, a proto zvažují, zda vůbec v pěstování brambor pokračovat.
Informovala o tom Agrární komora ČR.
Letošní neobvykle chladné jarní počasí mělo za následek opoždění sklizně raných brambor.
„Sklizňová, a tudíž i prodejní sezona čerstvých brambor trvá od začátku června do listopadu, tedy zhruba 25 týdnů. Každý týden zpoždění tak znamená čtyřprocentní výpadek v tržbách,“ uvedl Petr Hanka, člen představenstva agrární komory.
Zkrácení sezony o jeden až dva týdny je pro pěstitele velký problém.
„Nesklizená produkce z první poloviny června tlačila v letních měsících ceny konzumních brambor dolů. O prázdninách byly velkoobchodní ceny v České republice jedny z nejnižších v Evropě a nízké výkupní ceny brambor drtí pěstitele i nyní,“ podoktl Hanka.
V současné době prodávají podle komory pěstitelé kilogram brambor za zhruba 3 koruny. Při nákupu „ze dvora“ spotřebitel za kilogram zaplatí 8 až 10 korun. V maloobchodech pak rodiny v Česku zaplatí mezi 10 až 15 korunami, v akcích řetězců pak mezi 5 a 9 korunami.
„Předpokládáme, že v době, kdy se začne obchodovat s naskladněnou produkcí, dojde k mírnému navýšení farmářské ceny konzumních brambor,“ uvedl Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Plochy konzumních brambor v zemědělském sektoru oproti loňsku mírně poklesly a dosahují 14,5 tisíce hektarů.
Tuzemská produkce tak nepokryje celkovou spotřebu a okolo 150 tisíc tun konzumních brambor bude potřeba dovézt ze zahraničních trhů, nejčastěji z Německa, Francie či Holandska.
„Důvodem pro potřebu dovozu je kromě nedostatečné výměry pěstebních ploch i dlouhodobě podfinancované technologické zázemí pěstitelů, zejména nedostatek skladovacích kapacit,“ vysvětlil Hanka.
„Cenová nestabilita dělá z konzumních brambor velmi rizikovou plodinu. Aktuální prodejní akce v obchodních řetězcích, kdy se kilogram praných brambor prodává hluboko pod hranicí výrobních nákladů, může vést pěstitele k dalšímu snižování pěstebních ploch,“ dodal.
Dlouhodobým cílem bramborářského sektoru je nicméně nadále stabilizovat a postupně navyšovat produkční plochy brambor a do budoucna tak zajistit i vyšší soběstačnost. Ta se v České republice nyní pohybuje kolem 70 až 80 procent.
Čeští zemědělci totiž mnohdy dávají přednost pěstování jiných plodin před bramborami, ať už z důvodu vysoké rizikovosti, vyšší pracnosti či nejistého odbytu.
Ministerstvo zemědělství však stále zůstává u svého pozitivního výhledu do budoucnosti. V souladu se svojí strategií předpokládá, že by Česká republika měla úplné soběstačnosti u této komodity dosáhnout do roku 2030. (pel)
