Částečně bojkotovaný minisummit EU v Bruselu o migraci nepřinesl žádné závěry.
Itálie na minisummitu EU, který bojkotovala řada zemí, navrhla dobrovolné migrační kvóty členských států a finanční postih za jejich neplnění. Minisummit 16 států EU svolal do Bruselu předseda EK Jean-Claude Juncker. Česká republika se spolu s dalšími státy V4 rozhodla neúčastnit.
Italská premiér Giuseppe Conte na minisummitu představil dokument s názvem Evropská víceúrovňová strategie pro migraci.
Navrhuje se v něm, aby si každá členská země sama stanovila, kolik migrantů bez práva na azyl přijme. Pokud by tak některá země neučinila, hrozil by jí finanční postih.
„Každý stát si stanoví vstupní kvóty pro ekonomické migranty,“ stojí v dokumentu. Za ty dokument považuje ty běžence, kteří nemají nárok na udělení azylu.
„Je to princip, který musí být respektován, musí být ale poskytnuta i přiměřená finanční protiopatření vůči státům, které nenabízejí přijetí uprchlíků,“ píše se v italském návrhu.
Z dokumentu vyplývá, že Itálie chce docílit změny takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do které migrant vstoupí nejdříve.
„Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě,“ stojí v textu dokumentu.
Členské státy by podle něj měly mít „společnou zodpovědnost“ za migranty zachráněné na moři.
„Povinnost záchrany se nesmí stát povinností zpracovat žádosti (o azyl) za všechny,“ píše se dále v textu s tím, že je „v sázce“ je budoucnost schengenského prostoru bez hraničních kontrol.
Italský dokument dále vyzývá ke vzniku „mezinárodních ochranných středisek“ v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace.
Zintenzivnit by se měla spolupráce především s Libyí a Nigerem, s jejichž pomocí se podle dokumentu podařilo letos zabránit v příchodu 80 procent migrantů. Na území EU azylová střediska pro zachráněné migranty nemohou vznikat jen v Itálii a Španělsku, stojí dál v textu.
Evropští politici italské nápady při odchodu z minisummitu komentovat nechtěli, je prý třeba je nejprve prostudovat. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se italský přístup příliš neliší od přístupu jiných zemí.
Macron také při odchodu zopakoval svůj pohled, že nynější „migrační krize“ je především projevem politické krize, sporu mezi liberálními demokraciemi a populisty.
Merkelová chce spolupráci
Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu na jednání uvedla, že by se mělo hovořit jak o omezování počtu migrantů mířících do EU, tak o tom, jak těmto lidem zamezit v následných přesunech mezi státy unie.
Po jednání řekla, že se unijní státy musí snažit najít evropské řešení migrační problematiky. Kde to nebude možné, je na místě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států.
Podle kancléřky není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. „Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat,“ upozornila Merkelová.
Minisummit se zabýval třemi hlavními okruhy témat – spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snahou posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsobem, jak země uvnitř unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.
Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí visegrádské skupiny, prý kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory v přístupu.
„Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky,“ řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez.
Konkrétní závěry podle něj dnešní setkání nepřineslo.
Maltský premiér Joseph Muscat po setkání novinářům řekl, že na velmi otevřeném jednání zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“.
Už ve čtvrtek se totiž v Bruselu koná řádný červnový summit EU, kde bude migrace jedním z klíčových témat. Summit jako obvykle svolává předseda Evropské rady Donald Tusk, který také v těchto dnech objíždí hlavní města EU v sérii přípravných jednání. (sfr)
