Bahno na Marsu může téct jako láva, zjistil tým vědců pod českým vedením.
Bahno na Marsu teče jinak než na Zemi a připomíná lávu. Objev učinil evropský tým vědců pod vedením Petra Brože z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Experimenty prováděné v podmínkách napodobujících prostředí Marsu nyní prokázaly, že se bahno na rudé planetě se podobá některým lávovým proudům na Havaji nebo na Islandu.
Akademie věd ČR na tom informovala na svém webu.
Výsledky studie AV ČR zveřejnil časopis Nature Geoscience.
„Je to velmi zajímavý a neočekávaný výsledek. Míváme totiž tendenci předpokládat, že geologické procesy, mezi které tečení bahna patří, budou fungovat i jinde ve sluneční soustavě podobně jako na Zemi. Naše experimenty však přesvědčivě ukazují, že ve skutečnosti by tento proces na Marsu probíhal naprosto odlišně,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Petr Brož.
K napodobení nehostinných marťanských podmínek využili badatelé nízkotlakou komoru na britské Open University.
Za nízkých tlaků simulujících podmínky na Marsu vylévali na studený písčitý povrch dobře tekoucí bahno bohaté na vodu. Sledovali, jak nestabilita vody za nízkého atmosférického tlaku změní chování bahna.
Zjistili, že bahno by se na povrchu Marsu rozlévalo jinak než na Zemi. Spíše než pozemskému tečení bahna se podobá některým lávovým proudům na Havaji nebo na Islandu (tzv. láva typu Pāhoehoe).
Rozdílné chování bahna souvisí s tím, že marťanská atmosféra je velmi řídká – je přibližně 150× méně hustá než atmosféra Země. A to má významné důsledky.
Při nízkém atmosférickém tlaku totiž voda není stabilní a začíná se vařit a odpařovat. Odpařováním se bahno ochlazuje a nakonec zamrzne.
„Tento překvapující objev je dalším malým, ale důležitým krokem na dlouhé cestě k prozkoumání těles v naší sluneční soustavě a jejich pochopení. Provedené experimenty mění pohled na mnoho povrchových útvarů, které na Marsu pozorujeme. Ukazuje se, že bude zase o trochu těžší určit, jestli na satelitním snímku vidíme útvar vzniklý tečením lávy nebo bahna,“ doplnil spoluautor studie Ondřej Krýza z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Tento objev dokládá, že bahenní vulkanismus mohl nebo případně stále může na povrchu Marsu skutečně fungovat. Marťanské bahenní sopky se však mohou svým tvarem podstatně lišit od pozemských.
