Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) mělo chyby v účetnictví za 100 miliard korun.

Ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO) neumí vést účetnictví. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhalil v účetnictví jeho resortu v roce 2015 chyby za více než 100 miliard korun. Kontroloři zjistili případy, ve kterých resort nesprávně účtoval a oceňoval, případně neúčtoval vůbec. Šéf SPD Tomio Okamura požaduje svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, která by se zabývala speciálně touto kauzou.

„Jde například o nesprávnosti v podrozvahových účtech za více než 31 miliard korun či jiné nesprávnosti za více než 108 miliard korun v dalších částech přílohy poskytujících doplňující informace,“ uvedl NKÚ.

Konkrétně šlo hlavně o chyby při vykazování garancí – ministerstvo financí například mělo vykázat 83 miliard korun, ale chybně vykázalo jen 83 milionů korun. V dalším případě zase vykázalo poskytnutou garanci za více než 19 miliard korun v účetní závěrce takovým způsobem, ze kterého není jasné, že stát takovou garanci poskytl.

„K nesprávnému zatřídění dvou položek v celkové výši přibližně 31 miliard korun v rámci podrozvahových účtů vykazovaných v příloze účetní závěrky upozorňujeme, že se rozhodně nejednalo o faktické nezaúčtování či nevykázání těchto závazků, ale o jejich nepřesné zatřídění v rámci skupiny obdobných účtů. Celková vykázaná výše závazků tímto ovlivněna nikterak nebyla,“ reaguje ministerstvo.

Kontroloři také zjistili, že ministerstvo financí nevytvořilo žádné účetní rezervy ani nesnížilo hodnotu některého majetku, což zkresluje údaje o stavu jeho majetku či faktických závazcích, a to až o desítky miliard korun.

Reforma účetnictví státu z roku 2010 přitom po úřadu požaduje, aby tyto kroky prováděl. Pokud resort tyto nedostatky nenapraví, nesprávnosti ovlivní sestavení účetních výkazů za Českou republiku.

Chyby byly i na systémové úrovni

Nedostatky kontrola odhalila i na systémové úrovni. Vykazování některých údajů o dluzích v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu nemá stanovena jasná pravidla. Kvůli řadě možných přístupů tak může docházet k různému ocenění a vykazování údajů o státním dluhu.

Ministerstvo financí by podle NKÚ mělo zajistit jasná pravidla pro vykazování aktiv a dluhů v závěrečných účtech kapitol státního rozpočtu i ve státním závěrečném účtu jako takovém. To umožní, aby byly vykazované údaje lépe srovnatelné i kontrolovatelné.

Systémové nedostatky pojmenovali kontroloři i v oblasti vedení účetnictví, konkrétně v případě údajů vykazovaných na podrozvahových účtech. Jedná se zejména o nejasnou vypovídací hodnotu informací o podmíněných aktivech a pasivech z důvodu variantnosti přístupu k jejich oceňování.

Kontroloři míní, že pokud by ministerstvo k oceňování některých účetních případů vykazovaných na podrozvahových účtech přistupovalo jiným možným způsobem a své přístupy podle toho sjednotilo, lišily by se vykázané údaje oproti údajům v účetní závěrce za rok 2015 o více než 100 miliard korun.

Ministerstvo uvedlo, že od příštího roku by měla platit změna příslušných právních předpisů.

„V této souvislosti je i zvažována úprava rozsahu položek vykazovaných v knize podrozvahových účtů v příloze v účetní závěrce včetně jejich obsahového vymezení,“ dodal resort.

Okamura chce mimořádnou schůzi

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura chce k údajným účetním chybám resortu svolat mimořádnou schůzi sněmovny.

Okamura připomněl, že účetní výsledek ČR za rok 2016 oznámil ministr financí Andrej Babiš už 3. ledna 2017. Tehdy informoval i o výrazném přebytku rozpočtu České republiky.

„Každý, kdo vede účetnictví, ví, že 3. ledna ještě není možné nic takového seriózně prohlásit. Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu potvrzuje, že účetnictví České republiky nemusí být korektní a správné. Poslanci SPD ve sněmovně navrhnou mimořádnou schůzi k tomuto problému,“ uvedl Tomio Okamura.