Vláda v demisi Andreje Babiše chystá od příštího roku nový daňový balíček. Kvůli němu ale přijdou obce o miliardy korun. Starostům se návrh nelíbí.
„Svaz měst a obcí ČR zásadně nesouhlasí s dopady navrhovaného daňového balíčku v podobě snížení příjmů do rozpočtu obcí ve výši 5,3 miliardy korun,“ reagoval na navrhované změny výkonný ředitel sdružení obcí Pavel Drahovzal v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Takové krácení příjmů je podle něj pro existenci českých obcí zcela nepředstavitelné.
„Může zásadně negativně ovlivnit jejich další rozvoj,“ dodává Drahovzal, který je zároveň starostou Velkého Oseka.
Daňový balíček by měl od ledna příštího roku zrušit superhrubou mzdu a o procentní bod snížit daňovou zátěž. Celkově by změny přišly veřejné rozpočty na 22,3 miliardy korun. Ministryně Schillerová v rozhovoru pro Ekonom prohlásila, že si to stát může dovolit.
Jenže náklady nejdou zdaleka jen za státním rozpočtem. Ten na snižování daní musí někde najít 15,2 miliardy. O zbytek se mají podělit právě obce a kraje. Obce by přišly o 5,3 miliardy, kraje o 1,8 miliardy korun ročně.
Ministerstvo nepočítá, že by samosprávám nějak výpadek příjmů nahradilo. „Ministerstvo financí v souvislosti s daňovým balíčkem o žádné speciální kompenzaci pro územní samosprávné celky neuvažuje,“ řekl Filip Běhal z tiskového oddělení úřadu.
Situace obcí je o to absurdnější, že stát jim od počátku tohoto roku v rámci takzvaného rozpočtového určení daní přidal přes osm miliard tím, že navýšil jejich podíl na výnosu DPH z 21,4 procenta na 23,58 procenta. Nyní jim chce zase více než polovinu z tohoto navýšení sebrat.
Podle ministerstva i tak zůstane obcím a krajům více než před rokem.
„Daňová predikce ministerstva počítá s meziročním nárůstem daňových příjmů obcí o 8,2 miliardy a krajů o 2,9 miliardy. Z toho plyne, že meziročně se očekává, po zohlednění dopadů daňového balíčku, nárůst daňových příjmů obcí o 2,9 miliardy a u krajů o 1,1 miliardy,“ informuje Běhal.
Obce a kraje se tak na situaci ale rozhodně nedívají.
Zmíněné poslední navyšování rozpočtového určení daní se dělo na podnět zastupitelstva Libereckého kraje. Jeho hejtman Martin Půta (STAN) se nyní diví, že by se finance měly po zvýšení zase snižovat.
Peníze pro obce a kraje jsou předmětem politického sporu už mnoho let. Ministerstvo financí uvádí, že radnice dostávají dost. Od roky 2015 do roku 2018 se jejich příjmy navýší o 54 miliard korun (o 31 procent) a krajů o 19 miliard (o 37 procent).
(jaz)
