Andrej Babiš nechce v ČR přijmout euro, Česko by tak přišlo o nástroj proti krizím a ručilo za cizí dluhy.
Exministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítl přijmout euro. Podle něj by zavedení společné evropské měny znamenalo, že Česko by ručilo za cizí dluhy a přišlo by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářskou krizi. Vstup do eurozóny také oslabil možnosti samostatného rozhodování Česka.
„Eurozóna byl ekonomický projekt, stal se politickým. A já nechci ručit za řecké dluhy, za italské banky, nechci být součástí tohoto systému, protože to nám nic dobrého nepřinese,” řekl Babiš.
„My kdybychom tam vstoupili, tak musíme zaplatit dvě miliardy eur, musíme ručit,” uvedl.
Zachování vlastní měny je podle něj navíc vhodný nástroj pro řešení hospodářské krize.
„Je dobře, že máme nezávislou Českou národní banku. Jednoznačně koruna je skvělý nástroj na podporu ekonomiky, pokud budou problémy,” řekl.
Vstup do eurozóny by podle něj také oslabil možnosti samostatného rozhodování Česka.
„Za to období, kdy jsem jezdil do Bruselu, vím, jak to funguje, kolik úsilí to dá prosadit zájem nějaké menší země, jako jsme my. Eurozóna by byla jenom další závislost na rozhodování někoho o nás bez nás,” podotkl.
Česko se zavázalo přijmout euro v rámci smlouvy o vstupu do EU v roce 2004. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v květnu vyslovil pro to, aby si Česko stanovilo termín pro přijetí společné měny, rozhodnout o tom podle něj bude muset příští vláda. Nepřijetí společné evropské měny by podle Sobotky mohlo odsunout zemi do pomalejšího pruhu Evropské unie. Pro zavedení eura se vyslovila také opoziční TOP 09, odmítá ho naopak ODS.
Babiš rovněž kritizoval regulaci ze strany EU, která je podle něj nadměrná. Přitom unie podle něj nedokáže řešit zásadní problémy.
„Evropa není schopná řešit migraci, to je velký problém. Další problém je terorismus. A velký problém je multikulturní společnost, kdy většina západních politiků se snažila lidem namluvit, že přistěhovalci jsou integrovaní. Nejsou,“ dodal.
Otázka přijímání uprchlíků by podle něj měla zůstat v pravomoci jednotlivých států.
„Není možné, aby nám Brusel rozhodoval, kdo bude žít v naší zemi,“ doplnil.
(pel)
