Šedá ekonomika kontra EET: Záměry při zavádění EET v ČR mohly být kriminální.
Ukazuje se, že rozsah šedé ekonomiky u nás je relativně malý. Je třeba menší než v Belgii. Přesto byla právě šedá ekonomika (její údajně velký rozsah) podkladem pro zavedení EET.
Důvodů pro zavedení EET bylo mnoho a všechny se ukázaly jako falešné. Od začátku našeho odporu proti EET jsme poukazovali na to, že šedá ekonomika v ČR je na průměru či dokonce pod průměrem míry šedé ekonomiky v zemích EU.
Andrej Babiš a jeho lidé používali šedou ekonomiku jako „důkaz“, jak prý čeští podnikatelé a živnostníci podvádí. Když odpůrci EET, ale i nezávislí ekonomové, dokázali úředníkům Ministerstva financí, že šedá ekonomika v naší zemi je na přijatelné úrovni, pod průměrem EU, tiše toto téma propagátoři EET opustili.
Lež posloužila svému účelu
Bohužel se s tím už nedalo nic dělat. Lež posloužila svému účelu a zanechala v nepodnikající veřejnosti ten „potřebný“ dojem, že podnikatelé a živnostníci neplatí daně.
Možná je dobré zastavit se na okamžik právě u tohoto jevu. Platí jednoduchý společenský vzorec: Pro prosazení dobrého a obecně prospěšného záměru nikdy nepotřebujete a nepoužijete nekalé prostředky.
Naopak, pokud někdo používá lži, propagandu, překrucování a manipulaci s fakty, pak jeho záměry jsou nekalé, často kriminální. EET je učebnicovým příkladem takového chování.
Za vzor potřebnosti nám bylo dáváno Chorvatsko. Jak plyne z článku, Chorvatsko je jeden z nejhorších států. Naopak, Česko patří k těm lepším.
Chorvatsko nebylo Andrejem Babišem a jeho poradci vybráno náhodou. Především, byla to jediná země, kde v tomto rozsahu a technickém provedení byla EET zavedena. Jinde se Andrej Babiš poučit nemohl, protože nebylo kde.
Druhým důležitým, avšak skrývaným důvodem, proč právě Chorvatsko, byl postoj chorvatské socialistické vlády.
Ten se dá nejlépe ilustrovat slovy chorvatského ministra financí Lalovace, která pronesl v červnu 2016 v Praze na konferenci na podporu EET: „Sledujeme nejen cash flow, ale je to sledování ekonomiky, vidíte, jak se vám pohybuje spotřeba, vidíme, že můžeme řídit nejen daně, ale můžeme řídit i určité hospodářské aktivity, protože stát má velmi důležité údaje okamžitě.“
„Podle nás je tohle budoucnost daňové ekonomiky. Potřebujeme sledovat každého podnikatele,“ řekl doslova chorvatský ministr financí Boris Lalovac, který se akce zúčastnil na pozvání českého ministra financí Andreje Babiše.
Lalovac: Potřebujeme sledovat každého podnikatele
To se nepochybně Andreji Babišovi líbilo. Vycítil možnost zavést nástroj, který mu umožní dostat pod kontrolu malé podnikání a živnostníky. Mít je pod kontrolou přece znamená mít nad nimi moc.
Téma Chorvatska ve spojení s EET je však zajímavé ještě z jednoho úhlu pohledu. Lze na něm dobře ukázat, jak účelově, možná až protiprávně, Andrej Babiš postupoval, když EET zaváděl.
Jiná dnešní EET
Chorvatsko bylo dáváno za vzor, protože prý zavedením fiskalizace, tedy EET, zlepšilo výběr daní. Dokonce i v důvodové zprávě, což je oficiální dokument, v kterém se nesmí lhát, se ministerští úředníci odvolávají na Chorvatsko a používají je jako příklad v zavádění technologií potřebných k EET.
A potom se tato argumentace Babišovi začala hroutit.
Prokázali jsme, že výběr daní po fiskalizaci v Chorvatsku nestoupl, že Chorvatsko patří k nejhorším ekonomikám v míře nezaměstnanosti i v míře šedé ekonomiky.
Dále vyšly na světlo informace o podnikatelské skupině Agrokor a jejím majiteli panu Todoričovi, a prokázalo se, že celá fiskalizace byla jím ovlivněna a byla v Chorvatsku zavedena v jeho prospěch.
Ne dosti na tom, Agrokor začal krachovat a jeho majitel se ocitl v hledáčku orgánů činných v trestním řízení. Pro Andreje Babiše samé špatné zprávy. Tiše a nenápadně opustili Babišovi lidé Chorvatsko jako vzor.
Nejen to, i nejčastěji a nejdůrazněji prezentovaný důvod zavedení EET, tedy zlepšení výběru daní, se tiše vytratil a obhájci EET přehodili výhybku na „narovnání podnikatelského prostředí“.
Chorvatský mouřenín
Pochopitelně, protože zlepšení výběru daní se v Chorvatsku, a následně ani u nás, nepodařilo dosáhnout, ale „narovnání podnikatelského prostředí“ je natolik indiferentní pojem, že jej nelze prokázat ani vyvrátit. A to se hodí.
Bábek: ´Narovnání podnikatelského prostředí´ je natolik indiferentní pojem, že jej nelze prokázat ani vyvrátit.
Každý, kdo si srovná jejich rétoriku ze začátku roku 2016 a nynější, bude nesmírně překvapen. Jako by se jednalo o jinou EET. EET2016 a EET2018 jsou z hlediska argumentace jiné projekty.
Podtrženo a sečteno, Chorvatsko pro Andreje Babiše splnilo svou roli mouřenína, kterého pak tiše a nenápadně opustil. Musel, protože Chorvatsko je naopak příkladem toho, jak EET nefunguje.
Nabízí se tedy otázka, zda tvůrci EET tato čísla znali či ne?
Znalost čísel a podkladů pro zdůvodnění potřebnosti EET je samostatnou kapitolou. Nepochybuji o tom, že na Ministerstvu financí byli v době přípravy zákona o evidenci tržeb, a jsou stále odborníci, kteří měli správné údaje a dostatek konkrétních a korektních informací.
Jistě věděli, jaká je míra šedé ekonomiky u nás a jinde, věděli, jak si stojí chorvatské hospodářství a znali výsledky výběru daní u nás. Tyhle odborníky však Andrej Babiš při přípravě EET ignoroval, protože čísla, která měli k dispozici, se mu nehodila.
Přípravy EET se chopili lidé, kteří byli ochotni podle Babišova zadání tvrdit cokoli. Posuďte sami:
- Velmi dobrou míru šedé ekonomiky u nás vydávali div ne za zhroucené hospodářství.
- Chorvatsko chválili a oceňovali navzdory tomu, že je ekonomicky nejhorší zemí EU.
- Do důvodové zprávy napsali, že ztráty na výběru daní od hospodských, malých obchodníků a řemeslníků, kteří inkasují tržby v hotovosti, ohrožují státní rozpočet. Zároveň NKÚ vydal zprávu, že mezera ve výběru DPH všech malých a středních firem je asi 7 miliard, a to včetně stavebnictví, kterého se EET netýká. A to je jen asi 0,5 % státního rozpočtu!
- Neustále zvyšovali částku, kterou prý EET přinese do rozpočtu. Začali asi na 9 miliardách a skončili na osmnácti! Jak na ně přišli? Vymysleli si je. Proč? Aby zvýšili tlak na veřejnost a aby získali její podporu pro EET.
- Podle Babišova týmu mělo být v EET registrováno 500 až 600 tisíc podnikatelských subjektů. Odhad s tolerancí asi 20 %? To není odhad, to je věštění.
- V druhé vlně se mělo podle MF registrovat asi 300 tisíc poplatníků. Registrovalo se jen 160 tisíc. Ministerstvo financí se seklo o 140 tisíc. Úředníkům to nevyšlo „jen“ o nějakých 47 %.
- V příloze důvodové zprávy uvedlo Ministerstvo financí svůj odhad, že firmy oboru Ubytování, stravování a pohostinství nevykazují ročně tržby asi ve výši 20 miliard Kč, což prý znamená potenciální daňový únik ve výši 9,4 miliardy korun. Devět a půl miliardy daní z dvaceti miliard? Tady někdo neumí počítat.
Ministerstvo financí jistě znalo správná čísla. Ta správná čísla se jim však nehodila, takže předkládali odhady, předpoklady a vymyšlené a zmanipulované údaje. Tak byla prosazena EET.
A jaký byl vlastně skutečný důvod zavedení EET? Pokud boj s šedou ekonomikou, nebyla EET kardinálním omylem?
EET nebyla zavedena omylem. Je to účelový mocenský nástroj, který má pro Andreje Babiše zkrotit nepotřebné a příliš nezávislé malé podnikatele a živnostníky. Je to státní zvůle, je to neoprávněné zvyšování moci státu nad občany.
Důvody, které od počátku uváděli pro prosazení EET, byly vždy jen zástěrkou, byly falešné. Skutečné důvody zavedení EET jsou tři: Peníze, konkurence a moc.
Peníze: Za EET byly utraceny miliardy korun a každý další rok budou utráceny další a další miliardy. Statisíce malých podnikatelů a živnostníků i stát, platí, aby několik málo dodavatelů mělo stamilionové zakázky. Komu ty obrovské firmy budou vděčné? Tomu, kdo zavedl EET.
Konkurence: Několik velkých firem získá přehled o podnikání statisíců drobných podnikatelů. Kdy prodávají, za kolik prodávají, jak se jim daří. A potom snadno ta velkořeznictví a velkopekárny ovládnou trh. Jak v Chorvatsku Todorič, tak u nás Babiš.
Moc: A to je asi nejdůležitější důvod. Pokud někdo chce ovládnou společnost, musí lidi učinit závislými na státu. To jde velmi těžko u těch, kteří jsou z podstaty na státu nezávislí – u malých podnikatelů a živnostníků. Oni nechtějí přídavky, dávky, podporu, slevy apod. Chtějí si to dělat po svém. Takže těm nezávislým je třeba to jejich malé podnikání a nezávislost osladit tak, že ještě rádi půjdou na pracák.
. . .
Dovolte mi na závěr krátké shrnutí. Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že EET je největší problém, který podnikání má…
Není.
EET je jen jeden z mnoha problémů; je to symptom stavu podnikání v ČR. Ten stav se dá definovat postupným a nenápadným ničením svobodného podnikání. Pokud nechceme přijít o svobodu, pak je třeba se tomu postavit, je třeba se bránit.
Proto vznikly Podnikatelské odbory, které se angažují ve věci EET, kontrolních hlášení, plošného zákazu kouření, neoprávněných kontrol, investičních pobídek, dehonestace podnikatelského stavu, GDPR atd. Podnikatelské odbory hájí práva a zájmy podnikatelů a živnostníků proti neoprávněným zásahům státu do podnikání.
Radomil Bábek
předseda výboru Podnikatelských odborů
(Titulek a mezititulky redakční.)
