Moderní termitiště by byla nejvhodnějším obydlím i pro lidi, nikoliv pouze pro termity. Podle architektů by lidé měli bydlet ve stavbách podobných termitištím, která považují za nejdůmyslnější ekologické stavby. V létě by tak lidé ušetřili za klimatizaci, v zimě zase za topení.
Lidská termitiště by tak prý byla ideálním řešením pro budoucí ekologické stavby.
Termitiště jsou velmi důmyslné samoregulační stavby, v nichž se udržuje stálá hladina kyslíku, vlhkosti a teploty. Vynalézavost termitů se nyní pokoušejí napodobit architekti, podle nichž by lidská termitiště byla nejvíce ekologickým řešením. Jednotlivé části by se měly vyrábět pomocí 3D tisku.
Termiti jsou považováni za všekazy a v ekosystému jako takovém nemají žádnou nezastupitelnou roli. Přesto se termiti stali podobně jako třeba včely inspirací pro moderní architekturu. Staví si totiž v přírodě vůbec největší zvířecí hnízda, vysoká i několik metrů.
Zvenku termitiště vypadá jen jako kopec hlíny, uvnitř je ale protkané labyrintem tunelů, z nichž vedou na povrch stavby menší otvory, jimiž proudí dovnitř vzduch.
Díky otvorům v „plášti“ termitiště může dýchat i královna, ukrytá současně v podzemní části hnízda.
„Je to jako by se člověk pohřbil zaživa metr pod zem. Moc dlouho by nepřežil, pokud by neměl zajištěn přísun kyslíku,“ vysvětlil Scott Turner, biolog na Státní univerzitě v New Yorku.
Zajímavý je podle něho způsob, jakým vzduch v termitišti cirkuluje. V průběhu dne se slunečním svitem ohřívá rychleji vzduch v tenčích „komínech“ na samém okraji stavby, zatímco uvnitř zůstává chladnější.
Poté, co teplý vzduch odchází skrze póry ven, vstupuje do termitiště ten chladnější i z hlavní podzemní komory, cestou pomáhá cirkulaci vzduchu skrze systém chodeb a komor. Tím se podílí i na výměně kyslíku za oxid uhličitý.
Vnější stěny bývají silné 45 centimetrů a slunce je vysuší tak, že ztvrdnou na beton.
V noci se cirkulace vzduchu otáčí – podle toho, jak se vzduch na povrchu termitiště naopak ochlazuje rychleji, než ve vnitřních částech hnízda. Ochlazený klesá níže do hnízda, teplejší stoupá k povrchu.
Termitiště jsou díky větracímu systému označovány za konstrukční zázraky. Impozantní přírodní stavby z půdy, slin a mrtvých termitů mohou být vysoké až šest metrů.
Architekti se proto domnívají, že díky termitům najdou způsob, jak dramaticky zlepšit využití energie v budovách.
Architekt Mick Pearce v budově Eastgate Centre v zimbabwském hlavním městě Harare použil metodu pasivní klimatizace, při níž se inspiroval právě termitištěm.
Během dne ventilátory ženou čerstvý vzduch z rozlehlého atria dutými prostorami pod všemi patry. Ohřátý pak vstupuje do dutých sloupů a stoupá vzhůru. V noci jiné, výkonnější ventilátory nasávají chladný vzduch zvenčí, a stejnými prostory jej ženou do atria.
Objekt díky tomu spotřebovává pouze 10 % energie ve srovnání s podobnými budovami ve stejných klimatických podmínkách. Jen za první rok provozu majitelé ušetřili 3,5 milionu dolarů za provoz klimatizačního systému.
Projekt získal cenu Prince Clause Award, ocenění udělované umělcům, myslitelům a kulturním organizacím z rozvojového světa.
„Rádi bychom termití způsob ventilace používali u staveb tak, abychom naučili budovy samostatně dýchat,“ uvedl pro Wired Rupert Soar, biomimetický expert na Nottingham Trent University.
Mimochodem, za tzv. biomimetickou stavbu je považován i barcelonský skvost Gaudího Sagrada Familia.
Vědci již vytvořili program, který dokáže navrhovat složité architektonické struktury podle vzoru termitů, včetně složitých porézních stěn, tunelů a kanálů.
Postavit tyto struktury bude ale mnohem složitější, než stvořit architektonické návrhy. Podle Soara je v tuto chvíli největší překážkou 3D tisk. Poté, co se ve velkém měřítku metoda 3D tisku rozšíří i při výstavbě, budeme možná všichni žít časem ve svém vlastním termitišti, dodal Soar. (sfr)