Americký ekonomický paradox byl potvrzen. Potřebné věci jsou v USA relativně velmi drahé, zatímco nejluxusnější výrobky jsou poměrně levné. Tento zdánlivý paradox odhalil Ekonom Mark Perry z American Enterprise Institute.

Potvrdil tím předchozí známé rčení sociologa Josepha Cohena z Queens University, že „Amerika je místem, kde jsou luxusní věci levné a základní zboží je nákladné.“ Nedávná ekonomická studie mu v tom dala za pravdu.

Perry s použitím dat z Bureau of Labor Statistics, poukázal na to, že od roku 1996 se ceny potravin a bydlení zvyšovaly o téměř 60 procent rychleji než tempo inflace.

Náklady na zdravotní péči a péči o děti se pak více než zdvojnásobily. Ceny učebnic a vyššího vzdělání téměř ztrojnásobily.

Některé ceny prudce klesly

Na druhou stranu, ceny věcí, jako jsou mobilní telefonní služby, hračky, software a televizory ve stejném období prudce klesly.
Pro mnoho Američanů to v realitě znamená, že nový televizor s plochou obrazovkou je nyní více na dosah než kdy předtím.

Naproti tomu se stalo těžší dovolit si pořídit dům, koupit základní potraviny nebo zdravotní péči, která by zajistila, že člověk přežije prodlouženou záruku svého televizoru.

Jak se to stalo? Perry poukazuje na to, že většina produktů, které zlevňují, jsou výrobky zpracovatelského průmyslu, a že ceny těchto výrobků klesají již několik desetiletí v důsledku technologických zlepšení a zvýšení produktivity.

Nízké ceny ze zámoří

Perry také zmínil obchodní faktory. Mnoho produktů zpracovatelského průmyslu – jako jsou televizory a spotřebiče – pocházejí ze zámoří, kde jsou náklady na pracovní sílu levnější.

„Globální konkurence snižuje ceny přímo díky levnějšímu dováženému zboží, a nepřímo tím, že nutí americké výrobce se chovat více konkurenceschopně,“ podotkl ekonom.

„Globální konkurence snižuje ceny přímo díky levnějšímu dováženému zboží, a nepřímo tím, že nutí americké výrobce se chovat více konkurenceschopně.“

Na druhou stranu, vzdělání a zdravotní péče nemohou být vyráběny v továrně, takže zde tyto tlaky neplatí.

V případě vyššího vzdělání nesou masivní studentské půjčky velkou část zátěže rostoucích cen. Typické školné pro začínajícího studenta je nyní kolem 120 tisíc dolarů (2,9 milionu Kč; za celou dobu studia), což je pro mnoho z nich takřka nesplatitelná částka.

Kolektivní dluh

V důsledku toho vysokoškoláci a absolventi nyní kolektivně dluží 1,3 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun) jen na studentských půjčkách.

Kvůli všem těmto okolnostem si tak průměrný Američan může dovolit pořídit produkty, které nepotřebuje, ale potřebné věci nikoliv. Otázka, jestli je tato dvacetiletá trajektorie nadále udržitelná, však zatím zůstává nezodpovězena. (ohu)