Aktivisté zavřeli přívod vody na ministerstvo životního prostředí. Protestovali proti dohodě o Turówu.
Skupina desítek environmentálních aktivistů zavřela přívod vody na ministerstvo životního prostředí. Protestovali proti nedávno uzavřené dohodě české a polské vlády ohledně pokračování těžby v polském hnědouhelném dole Turów. Několik demonstrantů vylezlo na stříšku před vchodem do ministerstva, kde pověsili transparent s nápisem „Uhlí se nenapiješ“.
Tvrdí, že podle jejich názoru, ale také názoru části místních lidí, smlouva neochrání vodní zdroje na české straně a další těžba v dole Turów přispěje k prohloubení klimatické krize.
Po uzavření přívodu vody zůstal na místě z každé strany budovy jeden z protestujících. Aktivista před budovou s transparentem „Práce na klimatické spravedlnosti“ seděl na židli nad uzávěrem vody, se kterým předtím manipuloval.
Ministryně životního prostřední Anna Hubáčková (KDU-ČSL) považuje jednání aktivistů jako překročení rámců slušného chování.
Už během uplynulého víkendu ekologická organizace Greenpeace uspořádala demonstraci na pražském Václavském náměstí.
Greenpeace společně s obyvateli českého pohraničí a nevládními organizacemi dohodu už dopředu kritizovala. Podle organizace je podpis smlouvy protiprávním a bezohledným krokem vůči českým občanům, kterým kvůli hnědouhelnému lomu mizí voda ze studní a brzy budou bez vody.
Obce v pohraničí se záměru rozšíření dolu dlouhodobě bránily. Lidé se totiž obávají hlavně ztráty vody a zvýšení hluku a prachu.
ČR s Evropskou komisí řešila problematiku Turówa dlouhodobě, což loni vyústilo v zahájení šetření vůči Polsku ze strany Evropské komise pro možné porušení unijního práva ze strany členského státu.
Polsko na konci ledna 2020 obešlo Česko a navzdory námitkám povolilo rozšíření těžby v dole. Postup Poláků zkritizovaly i ekologické organizace.
Liberecký kraj poté podal stížnost k Evropské komisi, protože postup Polska považuje za nezákonný.
Polsko na základě dohody, kterou počátkem února uzavřelo s českou vládou premiéra Petra Fialy (ODS), poslalo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko následně stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. (pel)
