I když v loňském roce vláda Petra Fialy zrušila povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Státní firma Čepro přesto Agrofertu ze svěřenského fondu Andreje Babiše posílá za biopaliva miliardy. Loni se Agrofert dočkal rekordních tržeb. 7,3 miliardy za 2 roky.
“Upozornil na to server Seznam zprávy.” Loni v březnu ministři udělali rozhodnutí, od kterého si slibovali, že přibrzdí raketový nárůst cen pohonných hmot po ruském vpádu na Ukrajinu a zredukuje množství žlutých lánů z české krajiny. Ekologický dopad přimíchání biopaliv do nafty byl označen za sporný a překonaný. Narozdíl od toho dopad na příjmy Agrofertu, který je v Česku největším producentem biosložek je jasný a překvapující. Dosud neznámé údaje se podařilo získat Seznam Zprávy.
Byznysu, za který Babiš lobboval se i přes vládní útlum daří. Státní společnost Čepro, která biosložky od Agrofertu nakupuje a přimíchává je do pohonných hmot, na dotaz redakce Seznam Zpráv uvedla, že za minulý a letošní rok mohou firmy z Babišova svěřenského fondu za prodej biosložek očekávat tržby v rekordní výši. Společnosti Preol a Primagra, které spadají pod Agrofert za rok 2022 získaly přes 3,9 miliardy korun a za rok 2023 by mělo jít o 3,4 miliardy, celkem tedy o 7,3 miliardy korun. Mezi lety 2013 až 2016 to přitom bylo v průměru zhruba 600 milionů ročně.
Přesto, že v polovině roku 2022 vstoupila v platnost zmíněná novela zákona, která pro Čepro povinnost přimíchávat bioložky zrušila, čísla rostou. Česko se zavázalo v EU k dodržování emisních limitů skleníkových plynů, a proto Čepro biopaliva kupuje i nadále.
V roce 2022 vyplatilo Čepro 3 713 327 867 Kč společnosti Preol a 216 662 227 korun společnosti Primagra. Tato čísla Čepro nikde dosud nezveřejnilo. Dlouhodobě tvrdí, že se na něj nevztahuje zákon o zakázkách a veřejné soutěže vypisuje jen pokud je to pro něj ekonomicky výhodné. O cenách jednalo dle vlastního uvážení jako jakákoli soukromá společnost.
Kritici s takovou interpretací nesouhlasí a zdůrazňují, že Čepro je ve stoprocentním vlastnictví státu a mělo by podléhat veřejné kontrole. Kritizují, že tyto nákupy jdou mimo veškeré kontrolní mechanismy pro nakládání s veřejnými prostředky.
Naproti tomu Čepro tvrdí, že kombinací obou přístupů dosahuje nejnižší ceny a že má na své postupy vypracovány právní analýzy. Za hlavní výhodu Čepro označuje větší konkurenci v rámci vlastního nákupu bez ohledu na dodavatele nebo způsob nákupu. Údajně vždy nakupuje za nejnižší možnou cenu.
S tímto tvrzením souhlasí s tím i Ministerstvo financí, pod které Čepro spadá. A to jak za vedení Zbyňka Stanjury, tak předtím za Aleny Schillerové.
Loni v prosinci pak Agrofert u Čepra získal kontrakt.. Dle věstníku zakázek Čepro zapsalo, že Agrofert z ní získal 3,4 miliardy. Jedná se o částku s předpokládanou hodnotu. Tu by měl stát Agroferu poslat v průběhu letošního roku. Tentokrát na základě rámcové smlouvy, kterou s více vysoutěženými společnostmi uzavřelo Čepro už vloni v dubnu na základě veřejné soutěže.
Na dotaz Seznam Zprávy, které položilo Ministerstvu financí, jak je možné, že se nová legislativa neprojevila poklesem plateb Agrofertu. Ministerstvo tvrdí, že platby narostly, ale spotřeba biosložek v Čepro poklesla. Dále ministerstvo financí uvedlo, že loňské zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv nemělo za cíl tuto praxi ze dne na den zcela ukončit. Cílem mělo být otevření cestuy k jejímu postupnému omezování při zachování plnění emisních požadavků.
Ministerstvo je s výsledkem úpravy legislativy spokojeno, neboť Čepro snížilo svou spotřebu biosložek zhruba o 40 % oproti spotřebě plánované před legislativní změnou
Čepro, tvrdí, že hledá krom přimíchávání biosložek i jiné technologie, jak emisní limity plnit. Čistý výnos z těchto opatření mají být vyšší desítky milionů korun za rok.
Loňský rok byl v oblasti získávání veřejných peněz pro Agrofert rekordní. Obří státní zakázky v hodnotě 9,8 miliardy korun získal také u Lesů ČR. Rekordní příjem od státních Lesů ČR z roku 2020 tato částka překonala hned 3x. (at)