27. 11. 2024

Facka Trumpovi: Německý socdem lídr Schulz chce odzbrojení. Na válku nedá 2 % HDP

10. 4. 2017 15:23 | aktualizováno 10. 4. 2017 15:23 |

Německo nechce více zbrojit, ale naopak odzbrojit. Tvrdí to potenciální příští kancléř Martin Schulz (SPD). Tento jeho postoj fakticky bojkotuje americký požadavek vůči členským státům NATO, aby zvýšily své zbrojní výdaje na 2 % HDP.

Sociální demokraté v Německu chtějí odzbrojení, nikoliv navyšování výdajů na obranu, jaké požaduje Trumpova administrativa po všech státech NATO. Lídr vládní SPD Martin Schulz oznámil, že v případě vítězství jeho strany ve volbách nebude Německo zvyšovat výdaje na obranu. Odmítl tak usilovat o zvyšování zbrojních výdajů Německa na 2 procenta HDP.

Sociálně demokratický kandidát na německého kancléře Martin Schulz tím odmítl požadavky Trumpovy administrativy, která požaduje podstatné zvýšení výdajů členských zemí NATO na obranu.

Šéf americké diplomacie Rex Tillerson před týdnem důrazně požádal, aby všechny členské země Severoatlantické aliance vypracovaly do květnového summitu NATO plán, jak zvýšit obranné výdaje tak, aby jejich podíl dosáhl 2 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Potenciální německý kancléř Martin Schulz však veřejně hovořil o potřebě odzbrojení.

„Nejsem toho názoru, že se v NATO dohodlo, že musíme dosáhnout výdajů ve výši dvou procent HDP na obranu. To by pro Německo znamenalo výrazné finanční zatížení“, prohlásil Schulz.

Summit NATO, Wales 2014

Deklarace přijatá hlavami států a představiteli vlád – výňatek:

Spojenci, kteří již splňují směrnici NATO vydávat na obranu 2 % jejich HDP, si kladou za cíl v tom pokračovat i nadále.

Spojenci, jejichž současný podíl výdajů na obranu k HDP je nižší než uvedená úroveň (2 %):

  • zabrání jakémukoliv dalšímu snižování reálných výdajů na obranu
  • budou směřovat ke zvyšování reálných obranných výdajů při růstu HDP
  • kladou si za cíl během následující dekády směřovat ke 2% závazku s ohledem na dosažení cílů v oblasti schopností NATO a vyplňování jejích nedostatků.

„Pokud to dobře interpretuji, tak se řeklo, že by se o to mělo usilovat,“ uvedl Schulz k dohodě členských zemí NATO ze summitu ve Walesu v roce 2014.

V závěrech tohoto summitu se uvádí, že členské země, které zatím cíl nesplňují, budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu.

Tento závazek však byl dosud interpretován tak, že členské státy musí do roku 2024 odvádět 2 procenta svého HDP na obranu.

Zbrojní výdaje v takovém poměru k HDP má zatím jen pět zemí NATO. Vedle USA překonávají hranici 2 procent ještě Británie, Estonsko, Polsko a Řecko.

Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostat letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že toho dosáhnou v příštím roce.

Podíl USA

„Není nadále možné, aby Spojené státy zajišťovaly nepřiměřený podíl aliančních výdajů na obranu. Spojenci musí své obranné výdaje navýšit,“ konstatoval americký ministr zahraničí Rex Tillerson na nedávném jednání unijních ministrů zahraničí.

Ostatní země NATO podle Tillersona musí dokázat, že s Washingtonem sdílejí stejné odhodlání.

„Cílem na setkání v květnu musí být dohoda našich lídrů, že ke konci roku spojenci buď splní své závazky, nebo budou mít vytvořeny jasné plány s jednoznačnou formulací – včetně každoročních cílů – jak svým závazkům dostojí,” podotkl Trumpův ministr.

Německo ani Česko

Pokud by mělo Německo vydávat 2 procenta svého HDP na obranu, muselo by do zbrojení investovat ročně 65 miliard eur (1756 miliard korun). Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) již dříve uvedla, že se Německo bude snažit závazek splnit.

Nyní však její země na obranu dává jen asi 1,2 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur.

„Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala,“ uvedl k tomu možný příští německý kancléř Martin Schulz.

Parlamentní volby se v Německu konají v září letošního roku.

Výdaje České republiky na obranu se k cílovému požadavku 2% podílu na HDP nepřibližují a nestane se tak ani v letošním roce, ani v dalších několika letech. I po navýšení rozpočtu Ministerstva obrany ČR z loňských 47,7 mld. Kč na 52,5 mld. Kč v roce 2017 by letos podíl obranných výdajů ČR na HDP měl dosáhnout podílu 1,08 procenta.

Podle koaliční dohody vládních stran mají do roku 2020 výdaje na obranu v ČR dosáhnout úrovně 1,4% podílu na HDP. (sfr)

Mezinárodní měnový fond zmrazil naděje: Ekonomika ČR letos vzroste jen o 1 procento

26. 11. 2024

Hrubý domácí produkt (HDP) v České republice v letošním roce vzroste o jedno procento s tím, že v příštím roce …

Sociální stát v ČR: Útoky přibývají. Úřad práce posiluje zabezpečení poboček i zaměstnanců

26. 11. 2024

Útoky na zaměstnance Úřadu práce v Česku přibývají. Úřad proto posiluje zabezpečení svých poboček a zaměstnanců. Mezi nejčastější případy útoků …

Uhelné teplárny v Česku zdraží dodávky o 3 až 10 procent. Více zdraží teplo z biomasy

26. 11. 2024

Uhelné teplárny v Česku zvýší od příštího roku ceny dodávek tepla o 3 až 10 procent. Výrazně zdraží teplo vyráběné …

NKÚ: Opravy a údržba silnic I. třídy stály 62,5 mld. Kč. Třetina silnic zůstala v havarijním stavu

25. 11. 2024

Téměř jedna třetina délky silnic I. třídy v Česku, které jsou určeny zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, byla v …

Fiala zpražil Babiše: Zešílel ze strachu, že by zaměstnancům musel platit německé mzdy

22. 11. 2024

Premiér Petr Fiala (ODS/SPOLU) zpražil šéfa ANO Andreje Babiše v reakci na osobní urážky, kterými před tím ve Sněmovně zaútočil …

Na komoditní burze ČMKB byly uzavřeny kontrakty na 33 tisíc MWh elektřiny a plynu

25. 11. 2024

Na Českomoravské komoditní burze Kladno (ČMKB) byly ve 47. týdnu uzavřeny kontrakty na dodávku 33 tisíc MWh elektřiny a zemního plynu pro …

ČEZ už v Česku zprovoznil celkem 100 ultrarychlých stojanů na dobíjení elektromobilů

22. 11. 2024

ČEZ už v Česku zprovoznil celkem 100 ultrarychlých veřejných dobíjecích stanic stojanů na dobíjení elektromobilů. Už sto vysokovýkonných veřejných dobíjecích …

Vedení Prahy schválilo deficitní rozpočet města na rok 2025. Použije našetřené peníze

25. 11. 2024

Vedení Prahy schválilo deficitní rozpočet města na rok 2025. Hlavní město má v příštím roce hospodařit v rámci rozpočtu s …

Benzín v Česku během týdne mírně zlevnil, nafta zdražila v průměru o 35 haléřů

21. 11. 2024

Průměrná cena benzínu v Česku za poslední týden klesla o 4 haléře na 35,67 Kč za litr. Nafta naopak v …

Dodavatelé energií snižují ceny. LAMA energy doporučuje fixovat cenu do konce roku 2025

22. 11. 2024

Energetický trh v posledních měsících prošel výraznými změnami a spotřebitelé mají po několika letech důvod k radosti. Řada dodavatelů energií …

Cenu CSG Industrie v rámci České hlavy získal startup Bene Meat Technologies

22. 11. 2024

Laureátem ceny Industrie udělované v rámci České hlavy, jejímž partnerem je průmyslově-technologická skupina CSG, se stala biotechnologický startup Bene Meat Technologies. …

Plzeňská teplárenská zdraží teplo meziročně o 4,9 %. I tak bude jedno z nejlevnějších v ČR

21. 11. 2024

Plzeňská teplárenská zdraží od nového roku teplo meziročně o 4,9 %. Zákazníci Plzeňské teplárenské budou mít i tak nadále jednu …

... další články