Příklad si můžeme uvést na tom největším zisku, na společnosti PROFROST, jejíž akcie prodal pan ministr financí za 527,5 mil. korun. Jedná se o společnost, která měla v té době základní kapitál menší než 2 mil. korun a její úvěrové závazky byly v podstatě totožné s jejich aktivy. Totálně zadlužená, řekl bych až předlužená společnost se základním kapitálem 1,8 mil. korun. Ovšem co je půvabné, že k datu kupní smlouvy, kdy pan ministr financí prodával Agrofertu tuto společnost, prodával už jenom 20 % těchto akcií, neboť 80 % akcií již držel Agrofert, a. s.

Ze způsobu navyšování jmění předtím, než došlo k této kupní smlouvě, se snadno dobereme k výsledku, že těch 80 % si super majoritní akcionář Agrofert a.s. pořídil za 80 milionů korun. Těch zbývajících 20 % si koupil od minoritního akcionáře Andreje Babiše za 527 milionů korun. Naprosto nesmyslný obchod. Neexistuje super majoritní akcionář, který by 20 % firmy s takovýmto základním majetkem a s takovými závazky koupil za tak ohromující nesmyslnou cenu. To dává logiku jenom v jednom jediném případě, kdy si to ta společnost kupuje od svého vlastníka a dochází během této operace… (Řečníkovi byla přinesena sklenice vody.) Děkuji.

A dochází během této operace mezi fyzickou osobou Andrejem Babišem a Agrofertem, právnickou osobou, ke dvěma hezkým daňovým únikům. Tím prvním daňovým únikem je skutečnost, že ten příjem 527 milionů je skutečně nezdaněn, protože akcie po časovém testu se prodávají s nezdaněným příjmem. Ovšem za předpokladu, že ten příjem odpovídá tržní ceně neboť se jedná o daňový únik a fyzická osoba si tak navyšuje své nezdaněné příjmy neoprávněně, má být dodatečně zdaněna a předána orgánům činným v trestním řízení.

Druhý daňový podvod při této operaci páchá Agrofert jako právnická osoba, protože vyplácí svému majiteli nesmyslně vysokou částku. Za 20 %, tedy v podstatě za bezcenný majetek, vyplácí půl miliardy korun. A tuto půl miliardu korun uplatňuje do daňového základu a šidí o to státní rozpočet. Dojde tedy k operaci, kdy obrovským způsobem vydělává fyzická osoba, prodejce akcií, vlastník společnosti, prodělává jeho společnost a zejména prodělává státní rozpočet, protože státní rozpočet v tu chvíli šidí oba, jak ta fyzická osoba, tak právnická osoba.

Tak tohle jsou ty dva daňové podvody v první operaci. Prodej bezcenného majetku vlastní firmě za 748 milionů korun. Řekl jsem bezcenného, měl bych se opravit, měl bych říct téměř bezcenného, protože u firem Afeed a Afeed.cz se sice o nějakou hodnotu jednalo, ale nákupní cena, opět je to ověřitelné z otevřených zdrojů, byla několikanásobně předražena a navýšena.

V tomto okamžiku již samozřejmě fyzická osoba Andrej Babiš má dostatek prostředků na nákup korunových dluhopisů. A co s nimi dělá? Co s těmi prostředky dělá? No půjčuje je své firmě. Ona logicky asi má problémy s cashem, protože předtím musela udělat nesmyslně vysoké výdaje za nákup téměř bezcenného majetku. To znamená půjčuje si od svého majitele jeden a půl miliardy korun a vydává mu na to korunové dluhopisy s úrokem 6 % a opět s nesmyslně vysokým úrokem v okamžiku, kdy úrokové sazby se pohybují kolem 2 %. Pro vaši informaci, Agrofert si v té době půjčuje peníze za průměrný úrok někde kolem 1,8 až 1,9 % s výjimkou, že její vlastní šéf jí půjčuje za 6 %. Není bez zajímavosti, že i mnohem menší Čapí hnízdo, v té době vlastněné potomky Andreje Babiše, si dokázalo půjčit výrazně levněji, zhruba za 4 %, než si půjčoval Agrofert od svého majitele.

Touto operací už se zabýval rozpočtový výbor a vyjádřil velké podezření, že tato operace sama o sobě není nákupem korunových dluhopisů, ale že je skrytým vyplacením dividendy, protože proběhla na konci roku 2012, kdy opravdu korunové dluhopisy byly nezdaněny. Ovšem každá operace podle judikátu Nejvyššího soudu i podle Ústavního soudu i podle Evropského soudního dvora musí být posuzována podle své skutečné podstaty a je-li jejím jediným důvodem neplacení daní, tak je protiprávní, i když proběhne formálně přesně podle paragrafů.

Téměř všichni jsme na rozpočtovém výboru byli přesvědčeni, a myslím si, že je o tom přesvědčen každý, kdo se na tu operaci podívá chladnýma očima, že opravdu pravou podstatou této operace není nákup korunových dluhopisů, ale skrytá výplata dividendy tak, aby dividenda byla nezdaněna, protože za normálních okolností je zdaněna. Stačí na to jednoduchá otázka. Proč Agrofert emitoval dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny? Neexistuje jiná odpověď, než že jejich kupec nechtěl zaplatit daň. Jak je možné, že si je koupil jenom on? Agrofert si samozřejmě ohlídal, aby tento neskutečně vysoký a netržní úrok, který kupci přináší naprosto nebývalou výhodu, aby měl pouze jeho vlastník a nikdo jiný.

Opět dochází ke dvěma daňovým únikům během jedné operace, kterou fyzická osoba Andrej Babiš, s právnickou osobou Agrofert učinil. Fyzická osoba Andrej Babiš získává neuvěřitelně vysokou výhodu za netržní úrok 6 % a nemusí danit, právnická osoba vyplácí svému majiteli 6% úrok z dluhopisů a uplatňuje tento úrok do základu daně a šidí o to státní rozpočet. Státní rozpočet šidí jak fyzická osoba, která nechtěla platit 15% daň z dividendy, tak právnická osoba, která nesmyslně vysoký 6% úrok vkládá do daňového základu.

Zejména ten první případ, prodej téměř bezcenného majetku své vlastní firmě, je prosím pěkně jeden z nejstarších a přímo učebnicových příkladů daňových podvodů. To se učí daňoví kontroloři první týden daňového kurzu ve Smilovicích. A vždy se jim zdůrazňuje, vždycky když na něco takového narazíte, počítejte s tím, že vám bude předložen jeden, možná dokonce dva znalecké posudky s kulatými razítky, že ta cena odpovídala, tak na to nic nedejte. Ty znalecké posudky nic neznamenají. Vy jste povinni zkoumat skutečnou trží cenu majetku, která byla prodána, a pokud to neodpovídá, pokud byl téměř bezcenný majetek prodán za vysokou cenu, jste povinni doměřit daň a podat oznámení orgánům činným v trestním řízení.

Co se týče skryté výplaty dividendy v kauze korunových dluhopisů, to je skutečně případ jenom hitu roku 2012, který byl k 1 1. 2013 včasným legislativním návrhem zaražen. A nikdo z nás v roce 2012 nepochyboval a nikdo na tehdejší daňové správě nepochyboval o tom, že v roce 2014, což bude první rozhodný rok, protože v té chvíli poprvé vznikla teoretická daňová povinnost za dluhopisy vydané v roce 2012, že v roce 2014 budou všechny tyto operace prověřeny a tam, kde svojí podstatou nepůjde o nákup dluhopisů, ale svojí podstatou půjde o nákup dividendy, bude daň doměřena, popřípadě bude učiněno příslušné oznámení.

Nikdo z nás samozřejmě nemohl tušit, že v tom roce 2014 už se do toho daňová správa opravdu nepohrne, protože jeden z těch, kteří se dopustili této optimalizace je současný ministr financí a jejich šéf. A my jsme na rozpočtovém výboru viděli onen tanec, který předváděl pan generální ředitel Janeček i náměstkyně ministra paní Ing. Schillerová, kdy nám pořád vysvětlovali, že vlastně neví, podle jakých právních instrumentů by něco takového měli šetřit. A ty právní instrumenty existují. Především je to daňový řád, který nařizuje zkoumat skutečnou podstatu operace, ne tu formálně deklarovanou. A jsou to judikáty Nejvyššího správního soudu a je to judikát Ústavního soudu, který opakuje, že pokud jediným účelem operace bylo krácení daní, pak je ta operace protiprávní, i když proběhla formálně, čistě podle zákona.

Proč daňová Kobra v tomto případě se stala daňovým slepýšem, to asi není těžké uhodnout. Skutečností je, že jsme v přímém přenosu viděli, jak pan generální ředitel Janeček a jak paní náměstkyně Schillerová se skutečně kroutili jako slepýši a kobry nepřipomínali ani omylem. Problém je samozřejmě, že ten delikt, protože ty dluhopisy jsou desetileté, tak ten delikt se bude opakovat každý rok. Od roku 2014 až do roku 2023. A to je, jsem hluboce přesvědčen, pravý důvod předložení návrhu pana poslance Babiše, který se snažil implementovat do návrhu týkající se dárců krve, aby to zákonem ukončil.

Protože když to zákonem ukončí, tak to proběhne naposledy v roce 2018. Pak už se to neobjeví v bilanci Agrofertu ani v jeho vlastním daňovém přiznání a nikdo se nebude ptát. Do té doby snad své „Janečky“ ve funkci udrží. Ale do roku 2023 je udrží těžko. A já se domnívám, ale tohle je moje spekulace, a nemusíte se mnou souhlasit. Já se domnívám, že ten návrh není nic jiného, než snaha vyvinout se z odpovědnosti, pravděpodobně i trestní odpovědnosti, že se tohoto činu dopustil a ukončit to legislativním návrhem, protože ta legislativa je úplně zbytečná. Na to skutečně stačí profesionální výkon exekutivy, aby tam, kde je potřeba daň doměřit, bylo doměřeno. Na to není potřeba schvalovat jakoukoliv legislativní změnu.

Shrnu to, podtrženo. Poctivý podnikatel, pokud chce ze své firmy získat poctivě vydělané peníze, buď si vyplatí manažerskou odměnu a tu zdaní anebo si nechá vyplatit dividendu, a tu zdaní. Podvodník prodá své firmě téměř bezcenný nadhodnocený majetek v akciích po časovém testu a tento příjem danit nemusí. A samozřejmě na tom vydělává svým způsobem i ta firma, nebo nevydělává, ale druhého daňového úniku se dopouští ta firma, protože ten nadhodnocený majetek uplatňuje do základu daně. Popř. onen podvodník si nevyplatí dividendu, ale tváří se, že nákup korunových dluhopisů je skutečně nákupem korunových dluhopisů a nikoliv skrytou výplatou dividendy.

Já připouštím, že takových „týpků“ v podnikatelském světě v České republice bude více. A zejména ten první případ – ten prodej bezcenného majetku za nesmyslně vysokou cenu se skutečně několikrát opakoval. Finanční správa odhalila a trestala. A je určitě i mnoho neodhalených a nepotrestaných případů. To se pravděpodobně lze domnívat. Ale nikdo z těch lidí se nestal ministrem financí, který si vetnul do štítu boj s daňovými úniky. Nikdo z těch lidí neříká, že „všeci kradnú“ a nechce ždímat živnostníka o poslední korunu. A přitom se jim směje do očí a říká – vy všichni kradnete, jenom já legálně optimalizuji a čerpám.

Myslím si, že to není možné, že s tímto podezřením nemůže věrohodně vláda České republiky vést boj s daňovými úniky. A proto si dovoluji přednést usnesení k tomuto bodu. Je tříbodové, je poměrně krátké.

Poslanecká sněmovna:

1. Souhlasí s usnesením rozpočtového výboru č. 574 ze dne 8. 3. 2017;

2. Konstatuje, že ministr financí věrohodně nevysvětlil ani své osobní legální příjmy na nákup dluhopisů společnosti Agrofert ani vážná podezření z daňových úniků, které vznikly vzájemnými obchody mezi Agrofert a.s. a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou;

3. Žádá ministra financí, aby věrohodná vysvětlení poskytl nejpozději do 30. 4. 2017, nebo aby k tomuto datu vyvodil osobní politickou odpovědnost.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.