Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo na konci ledna 2025 deficitem ve výši 11,2 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci ledna 2025 deficitem ve výši 11,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 18,9 mld. Kč. K meziročnímu zlepšení salda o 14,7 mld. Kč přispěl pokles celkových výdajů o 0,3 %, zatímco příjmy podpořené nejvíce inkasem daní překročily loňskou úroveň o téměř 10 %.

Infrmovalo o tom ministerstvo financí ČR.

„Leden je volatilní měsíc, ve kterém se ještě část daňových výnosů nepromítá v plné míře, investice státu tradičně dosahují nižšího objemu a běžné výdaje ovlivňuje předfinancování některých výdajů, jako například platby regionálnímu školství nebo podpora výzkumu, vývoje a inovací. Pozitivní zprávou je, že schodek na konci letošního ledna je o 15 mld. Kč nižší než loni,“ uvedl k průběžnému plnění ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu na konci ledna byly meziročně vyšší o 9,7 % (+14,3 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 15,5 % (+10,9 mld. Kč) a výběr pojistného navýšil objem o 6,5 % (+3,9 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 3 mld. Kč.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,4 %, +1,5 mld. Kč) se v meziročním srovnání v lednu promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily v hotovostním plnění až v únoru 2024.

Dopady dalších změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat v následujících měsících při ročním zúčtování daně.

U daně z příjmů právnických osob (1,5 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (0,4 mld. Kč), je plnění v prvních měsících roku vždy nižší. To souvisí s termíny pro podání daňových přiznání a se splatností záloh (první záloha v březnu).

Obdobně je nastaveno inkaso pro daň z neočekávaných zisků. Dopady změn přijatých v konsolidačním balíčku se v inkasu začnou projevovat až při splatnosti vyrovnání daně za zdaňovací období 2024.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,5 % (+3,9 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+9,8 %, +3,7 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Zároveň se v meziročním srovnání za leden projevují daňové změny účinné od roku 2024 (redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty). Ty se opět projevily v minulém roce až v hotovostním plnění za únor 2024.

Inkaso spotřebních daní (+10,2 %, +1,4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových výrobků, lihu a minerálních olejů. Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (+22,5 %, +1,2 mld. Kč) je taženo předzásobením, ke kterému došlo před letošním zvýšením sazby daně.

Stejný faktor hraje roli v případě inkasa spotřební daně z lihu (+6,4 %, +0,1 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo mírný růst (+1,1 %, +0,1 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. U ostatních spotřebních a energetických daní došlo rovněž k meziročním růstům, a to kromě inkasa spotřební daně z piva a daně z elektřiny, jež nepatrně kleslo.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně klesly o 0,5 mld. Kč (-0,3 %). Běžné výdaje dosáhly stejné úrovně jako loni. Jejich objem byl tlumen nižší podporou poskytovanou v oblasti energií (-12,5 mld. Kč), naopak dynamiku běžných výdajů nejvíce zvyšovalo financování výzkumu, vývoje a inovací (+8,7 mld. Kč) či podpora regionálního školství (+3,4 mld. Kč). Prozatím nízká investiční aktivita státu meziročně snížila výdaje o 0,5 mld. Kč.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,4 %, +2,6 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+2,3 %, +1,4 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+0,7 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, a podpory v nezaměstnanosti (+0,2 mld. Kč).

Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Nejvíce vzrostly běžné transfery příspěvkovým a pododným organizacím (+95,3 %, +8,2 mld. Kč). Dočasný nárůst souvisel s odlišným načasováním předfinancování vysokých škol v oblasti výzkumu, vývoje a inovací (+7,9 mld. Kč) uskutečněným v minulém roce z velké části až v únoru.

Neinvestiční transfery územním rozpočtům v objemu 39,0 mld. Kč meziročně vzrostly o 3,6 mld. Kč (+10,1 %). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 37,2 mld. Kč (+3,4 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek na výkon státní správy činil 1,1 mld. Kč a zůstává na podobné úrovni jako loni.

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 1,8 mld. Kč (+59,3 %).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,1 % (+0,1 mld. Kč).

Naopak nejvýrazněji klesly běžné transfery podnikatelům (-70,1 %, -12,0 mld. Kč). Jejich objem (5,1 mld. Kč) byl tvořen především dotací na obnovitelné zdroje energie ve výši 3,2 mld. Kč (-2,5 mld. Kč).

V meziročním srovnání se také promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.

Běžné výdaje snížily i nepravidelné transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,9 mld. Kč), jehož prostřednictvím je realizována zejména společná zemědělská politika Evropské unie.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 0,4 mld. Kč (-2,7 mld. Kč).

Kapitálové výdaje státu v objemu 2,3 mld. Kč (-0,5 mld. Kč) jsou v lednu tradičně nízké, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku, informoval resort financí. (sfr)