Poslanci odhlasovali zvýšení platů politiků o téměř 7 %. Státní plat dostane i první dáma. (Ilustrační foto: redační koláž).
Zákonodárci z Poslanecké sněmovny odhlasovali zvýšení platů politiků o téměř 7 %. Novinkou je to, že státní plat dostane i první dáma. Řadovému poslanci se má zvýšit měsíční plat o 7 100 korun na 109 500 korun. Premiér bude dostávat téměř 300 tisíc Kč hrubého měsíčně.
Zvýšení platů poslanců, senátorů a členů vlády o 6,95 procenta prosadili na mimořádné schůzi Sněmovny poslanci vládní koalice. Poslanci ANO a SPD neuspěli s návrhem na zmrazení platů politiků do konce roku 2029 a hlasovali pak proti vládnímu návrhu stejně jako Piráti.
Řadovému poslanci se má zvýšit měsíční plat o 7 100 korun na 109 500 korun. Premiér má mít nově plat 293 900 korun.
Prezident republiky má po zvýšení mít nárok na plat 365 tisíc korun měsíčně, o 23 800 korun víc než loni.
Novinkou je, že manželka prezidenta má dostávat třetinu z peněz, které zatím dostává jako nezdanitelnou paušální náhradu hlava státu.
Pro zvýšení platů politiků hlasovalo 67 z přítomných 127 poslanců ze čtyř stran vládní koalice.
Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura označil zvyšování platů politiků za nemorální a za neodpovědné.
„Celá republika viděla papalášství a aroganci vládní koalice,“ dodal Okamura po schválení vládního návrhu.
Meziročně by platy politiků neměly v dalších letech růst o více než pět procent. Navrhl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL. Tento princip označil za „záklopku“.
TOP 09 prosadila krácení platů poslanců a senátorů o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu.
Novela začne být účinná den po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Vládní politici v čele s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou zdůrazňovali, že úprava platů je kvůli rozhodnutí Ústavního soudu z loňského roku nezbytná.
Zastavení platových valorizací politiků na několik let po sobě způsobilo loni skokový růst platů politiků a problémy, které zákonodárci museli řešit. Zmrazení platů se totiž dotklo i jiných ústavních činitelů, což kritizovali především soudci, kteří s výtkami uspěli u Ústavního soudu, na jehož rozhodnutí musela Sněmovna novou úpravou reagovat. (sfr)
