Prezident Zelenskyj sprostě vynadal světovým velmocem za to, že zradily Ukrajinu. (Ilustrační foto).
Prezident Zelenskyj sprostě vynadal světovým velmocem za to, že zradili Ukrajinu, protože nedodrželi tzv. Budapešťské memorandum, podepsané velmocemi v roce 1994 při rozdělování Sovětského svazu. Podle Zelenského Budapešťské memorandum Ukrajině nic negarantovalo a jeho signatáři kašlali na to, že bylo porušeno. Ukrajinská hlava státu dokonce podotkla, že by signatáři memoranda (za USA, Rusko a Velkou Británii) měli jít do vězení.
Volodymyr Zelenskyj to uvedl v rozhovoru s americkým podcasterem Lexem Fridmanem.
Ukrajina podle Zelenského nyní požaduje skutečné mírové garance. S Rusy je prý ochotný jednat až po bilaterálním rozhovoru s Donaldem Trumpem.
Ukrajinský prezident tvrdě kritizoval, že Západ hrozil uvalením sankcí až po útoku Ruska na Ukrajinu a že tak neučinil preventivně. To Zelenskyj označil to za „chujovinu“.
„Domnívám se, že 25. ledna nebo nějaký další den si především sedneme s Donaldem Trumpem. S ním se domluvíme, jak jsme schopni řešit válku a Putina,“ vyslovil se Zelenskyj.
Pokud americký prezident předloží silné záruky bezpečnosti pro Ukrajinu, pak mohou následovat rozhovory s Rusy, upřesnil.
„Jedině takto, ne že my si hned sedneme ve třech,“ podotkl.
Součástí mírových jednání by podle Zelenského měla být i Evropa.
Podle Zelenského by se Trump mohl ocitnout ve složité politické situaci, pokud by dosáhl příměří bez zajištění garancí bezpečnosti Ukrajině.
„Nečekejte na Putinova přání. Donuťte ho, aby udělal to, co je nutné k ukončení války,“ řekl ještě ukrajinský prezident. Podle něj je Vladimir Putin hluchý.
„Neslyší vás, i když s vámi mluví,“ uvedl na konto ruského prezidenta.
Zelenskyj v rozhovoru velmi kriticky a nevybíravými slovy rozebral tzv. Budapešťské memorandum z roku 1994, které mělo Ukrajině zajistit bezpečnost územní celistvosti výměnou za to, že se vzdá jaderných zbraní.
„V budapešťském memorandu byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Zpočátku byli hlavními garanty bezpečnosti tři strategičtí přátelé a partneři Ukrajiny – USA, Rusko, Velká Británie. Francie a Čína se přidaly později. Bylo to pět států.“
„Nyní chápeme, že to žádné bezpečnostní garance nebyly… Byla sepsána ‚ujištění‘. Bylo by třeba najít všechny tyto lidi, kteří to vymysleli, a prostě je vsadit do vězení,“ prohlásil Zelenskyj.
S tím, že Ukrajina se na všech pět garantů bezpečnosti opakovaně obracela. Třikrát všem psala a žádala v souladu s ustanoveními memoranda o naléhavé konzultace, jichž se mělo účastnit všech pět garantů.
„Přijel někdo? Ne. Odpověděl někdo na oficiální dopisy? Účastnil se někdo konzultací? Ne. Proč? Odrbávka,“ vyjádřil se Zelenskyj.
Dopisy vyzývající ke konzultacím byly zaslány i v únoru 2022 po ruské invazi a také na ně nikdo neodpověděl.
„Otázka je prostá. Můžeme tomu věřit? Ne,“ řekl Zelenskyj.
Podle něj šlo (Budapešťské memorandum z roku 1994; pozn. redakce) jen o cár papíru.
A další takový vlak sběru byly minské dohody.
„Spojené státy tady nebyly, byl tu Obama a toho prostě nezajímalo, co je s Ukrajinou,“ deklaroval Zelenskyj.
Zkritizoval také někdejší německou kancléřku Angelu Merkelovou za to, že bránila vstupu Ukrajiny do NATO.
Ukrajinský prezident osočil i USA za to, že odmítly uvalit tvrdé sankce na Rusko ještě před invazí.
„Žádali jsme USA jen o dvě věci: posilte nás zbraněmi, ale hlavně nás posilte nastolením podmínek, aby nezačala válka. To nejsou především zbraně, já především žádal o sankce. O zastrašení.“
Podle Zelenského však Západ podmiňoval uvalení tvrdých sankcí na Rusko až útokem na Ukrajinu.
„Neříkejte mi prosím, až jestli přijdou, až jestli překročí hranici, až jestli nás budou zabíjet, tak teprve pak zavedeme sankce. To je chujovina!“ prohlásil Zelenskyj v rozhovoru. (sfr)
