Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt České republiky ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 % a meziročně o 1,3 %. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu. Negativní vliv měla změna tvorby hrubého kapitálu.
Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).
Zpřesněný odhad potvrdil růst české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost vzrostl ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 % a meziročně vzrostl o 1,3 %.
Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 3. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 1 %. K mezičtvrtletnímu růstu přispěl hlavně průmysl (růst o 1,5 %).
Dařilo se také skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+0,7 %), informačním a komunikačním činnostem (+1,5 %) a peněžnictví a pojišťovnictví (+2,8 %).
Meziroční vývoj HPH (+1 %) pozitivně ovlivnila zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství +0,5 p. b. (růst o 2,6 %). Dařilo se i ostatním službám. Průmysl i stavebnictví klesly o 0,1 %.
„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP ve 3. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Negativně působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka,“ komentoval Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Meziroční růst HDP (+1,3 %) pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností +1,4 p. b., výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí +0,6 p. b. a zahraniční poptávka +0,2 p. b.
Negativní vliv měla tvorba hrubého fixního kapitálu (-0,3 p. b) a změna stavu zásob (-0,7 p. b.).
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,5 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se mezičtvrtletně zvýšily o 0,7 % a meziročně vzrostly o 2,2 %.
Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se mezičtvrtletně snížily o 0,1 % a meziročně vzrostly o 3,0 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 1,2 % a meziročně o 0,8 %. Meziročně klesly investice do obydlí i do ICT a ostatních strojů a zařízení. Vzrostly investice především do ostatních budov a staveb a dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila +63,6 mld. Kč, což bylo o 12,3 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 121,8 mld. Kč, bylo tak o 29,9 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 1,9 %.
V meziročním srovnání vzrostl o 4,0 %, kde vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu elektrických a optických přístrojů a motorových vozidel. Dovoz vzrostl mezičtvrtletně o 3,2 % a meziročně o 3,4 %.
Z hlediska cenového vývoje ve 3. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 3,9 %. Objem mzdových nákladů3 ve 3. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,5 %. Celková zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila a meziročně vzrostla o 0,4 %. Celkem bylo odpracováno o 1,5 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně o 1,4 % více, uvedl ČSÚ. (sfr)
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o HDP za 3. čtvrtletí roku 2024:
Růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2024 ve shodě s prognózou ČNB
Podle dnes zveřejněného odhadu ČSÚ vzrostl reálný hrubý domácí produkt očištěný o cenové, sezónní a kalendářní vlivy ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 %. To bylo ve shodě s podzimní prognózou ČNB. Oproti předchozímu čtvrtletí se ekonomická aktivita zvýšila o 0,4 %. Uvedené údaje potvrzují pokračující oživení růstu české ekonomiky.
Ve výdajové struktuře HDP byla ve srovnání s prognózou ČNB jen nepatrně vyšší meziroční dynamika spotřeby domácností a vládních institucí. Naopak výrazně za očekáváním zaostaly investice do fixního kapitálu, které se meziročně dokonce snížily.
Celková investiční aktivita však poklesla oproti prognóze méně výrazně vzhledem k mírnějšímu úbytku stavu zásob. Růst vývozu i dovozu zboží a služeb překonal predikci, ve výsledku však byl příspěvek čistého vývozu k růstu HDP oproti očekávání slabší.
Podzimní prognóza ČNB očekává pro letošní rok růst ekonomické aktivity o 1 %. Inflace v blízkosti 2% inflačního cíle ČNB při setrvalém růstu nominálních mezd podporuje růst kupní síly domácností, který vede k oživení jejich spotřebních výdajů.
Naproti tomu přetrvávající hospodářské problémy německé ekonomiky tlumí dynamiku vývozu a soukromých investic. Ve zpomalení fixních investic se projevuje také přechod na nové programové období EU fondů. Ekonomická aktivita je letos ovlivněna i konsolidačním balíčkem, v jehož důsledku působí fiskální politika restriktivně.
Očekávané zrychlení růstu tuzemské ekonomiky v roce 2025 na 2,4 % se pak bude opírat o domácí poptávku v čele se spotřebními výdaji domácností a tvorbou hrubého kapitálu, která bude reflektovat opětovnou tvorbu zásob firem. Spolu s odezníváním hospodářského útlumu Německa bude postupně oživovat také zahraniční poptávka.