Česká spořitelna neinformuje otevřeně o snižování úrokových sazeb a nulovém úroku.
Česká spořitelna (ČS) sice aktivně nabízí tuzemským klientům služby, které nesouvisejí s bankovnictvím, například marketingové akce vybraných firem dodávajících energie (viz článek ZDE). Současně se zaštiťuje sociální zodpovědností a organizuje „lidové propagandistické akce“ typu vytvoření alternativního, „stínového“ představenstva firmy složeného z „mladých lidí“ (viz článek ZDE). Přitom však ČS „zapomíná“ aktivně a otevřeně informovat veřejnost o zavádění negativních produktových změn týkajících se peněz klientů, jako jsou například nulový základní úrok a faktické snižování úrokových sazeb.
Česká spořitelna například již v červnu zavedla tzv. nulový základní úrok, který se týká (nulového) zhodnocení úložek klientů spořitelny. O tomto kroku veřejnost na svém webu mezi aktualitami neinformovala, což zřejmě pramení z toho, že základní sazba spořicího účtu České spořitelny je od června letošního roku nulová.
Roli klasické úrokové sazby prom klienty v praxi převzala sazba vyhlašovaná „v režimu marketingové akce“. Snížením základního úroku na nulu si spořitelna vylepší možnost, jak pružně reagovat na vývoj trhu, jenž ovlivňují zejména základní úrokové sazby stanovené Českou národní bankou.
Tímto krokem, tedy zavedením nulového úroku, spořitelna posiluje svoji pozici a tedy i svoji moc vůči zákazníkům. Sazby v rámci marketingové akce totiž může měnit prakticky ze dne na den, jak se jí zrovna líbí. Formálně nejde o úrok, takže takový bonus může banka snížit nebo zrušit prakticky kdykoliv, nebo automaticky skončí ke dni, který banka předem uvedla jako konec trvání akce.
Přičemž jí nic nebrání v tom, aby takovou akci opakovaně prodlužovala třeba o další měsíc. Výhodnost pro spořitelnu a nevýhodnost pro klienty je zcela zjevná.
I při nulové základní sazbě může výsledná sazba v praxi zůstat stejná, jako by byla při klasickém způsobu úročení. Spořitelna z toho ale benefituje tím, že se zbavuje regulatorních komplikací a případného dokazování (regulátorovi nebo klientům), že včas splnila oznamovací podmínky podle zákona.
Nedávno Česká spořitelna také snížila úrokové sazby (které jsou nyní také jen součástí marketingu), aniž by tuto informaci standardně a otevřeně komunikovala směrem k veřejnosti – tato zásadní změna byla jen formálně umístěna na
firemních webových stránek.
S tím, že pro běžné klienty je pak obtížné jednak zjistit, že k takovým změnám došlo a je pro ně také složité se ve spořitelním „úředním věstníku“, respektive ceníku vyznat. Banka zjevně počítá s tím, že si širší veřejnost takového kroku nepovšimne.
Energické odvádění pozornosti
Přitom spořitelna aktivně komunikuje témata, která buď jen odvádějí pozornost od produktové nabídky firmy či od reálně důležitých záležitostí; anebo se výjimečně veřejně pochlubí kosmetickým snížením hypotéční sazby, tedy nepatrným snížením úročení hypotéčních úvěrů.
Ani o jednom z klientsky reálně zásadních opatření (nulový základní úrok, snižování „marketingových“ úrokových sazeb) banka nezveřejnila oficiální tiskovou zprávu pro média. Přitom některé zprávy, pokud je lze vydávat za – pro banku – alespoň mírně pozitivní, spořitelna někdy aktivně zveřejňuje. (Více o tom viz odpovědi mluvčího spořitelny – viz níže).
Otevřenou informovanost vůči klientům banka nahrazuje konáním nesouvisejících obchodních aktivit, jež například využívají marketingovou aplikaci, do níž je zapojena úzká skupina energetických dodavatelů (více o tom ZDE). Tím odvádí pozornost klientů od bankovních produktů a konkrétních podmínek poskytování bankovních služeb.
Do kategorie projektů odvádějících pozornost veřejnosti od reálných bankovních služeb spadají i „progresivistické“ projekty typu vytváření stínového představenstva České spořitelny (více o tom ZDE), tvořeného „mladými lidmi“, kteří však prý mohou být i věkově starší…
Podle nejnovějších údajů Česká spořitelna meziročně zvýšila za první tři čtvrtletí letošního roku čistý zisk o třetinu na 19,4 miliardy korun. Provozní zisk banky dosáhl 24 miliard korun.
Vlastníkem České spořitelny je rakouská Erste Group Bank AG. (sfr)
Rozhovor s BYZNYS NOVIN s tiskovým mluvčím ČESKÉ SPOŘITELNY Filipem Hrubým
(odpovědi zaslány písemně a upraveny redakcí tak, aby obsahovaly i diakritiku)
- BYZNYS NOVINY: Česká spořitelna podle našeho názoru účelově nezveřejnila zprávu o snižování úrokových sazeb. Proč spořitelna, která se navenek zaštiťuje a prezentuje svou sociální zodpovědností, neinformuje otevřenou formou, tedy skrze veřejné tiskové zprávy, veřejnost v ČR o snižování úrokových sazeb? Je neinformování o změně úrokových sazeb na vkladech klientů standardem i v působení mateřské Erste Bank v Rakousku?
Česká spořitelna: O změnách úrokových sazeb sazeb standardně informujeme klíčová média. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Informace o aktuálních úrokových sazbách jsou veřejně dostupné na našem webu v sekci Spoření.
- Můžete explicitně uvést, jak se – oproti předchozímu stavu – změnily k 28. 9. 2024 základní úrokové sazby ČS, které se dotýkají úspor/vkladů klientů?
Informace o aktuálních úrokových sazbách jsou veřejně dostupné na našem webu v sekci Spoření.
- Je snižování úrokových sazeb a snaha o zatajování této informace, respektive nezveřejnění tiskové zprávy o této změně, v souladu se strategií sociální odpovědnosti Čské spořitelny? Je snižování úrokových sazeb a neinformování médií o této záležitosti v souladu s politikou ESG, potažmo se spořitelním heslem: „ESG v produktech a financování“, jež spořitelna propaguje na svém webu?
Informace o aktuálních úrokových sazbách jsou veřejně dostupné na našem webu v sekci Spoření a nesoulad s naší ESG strategií v tomto faktu nespatřujeme.
- Nakolik sociální (ad politika ESG: „social“) je nulový základní úrok, respektive nulová úroková sazba, kterou ČS poskytuje svým klientům?
Nespatřujeme nesoulad mezi výší našich úrokových sazeb a naší ESG strategií.
- Jak vysoká je motivace klientů České spořitelny držet vklady u vaší banky na účtech s nulovovým základním úrokem?
Počet primárních klientů Spořitelny v posledních sedmi letech kontinuelně stoupá zhruba o 100 tisic ročně.
- Bude se nové „stínové představenstvo“ České spořitelny moci vyjadřovat k úrokovým sazbám spořitelny, potažmo k výhodnosti produktů pro klienty?
Ano.
- Jak bude legální, respektive oficiální představenstvo České spořitelny reagovat, pokud by se stínové představenstvo usneslo, že se má Česká spořitelna chovat vůči veřejnosti transparentně, respektive že má spořitelna zveřejňovat řádně všechny změny a zejména změny, které se týkají produktů, potažmo peněz a úspor obyvatel ČR? Vyhoví tomu? Nebo poté činnost stínového představenstva ukončí?
Stávající představenstvo bude reagovat vstřícně a otevřeně na podněty tzv. stínového představenstva.
- Jak chce legální vedení České spořitelny zabránit tomu, aby se stínové představenstvo nestavělo kriticky vůči působení banky? Tím, že bude stínové představenstvo platit?
Stávající představenstvo nebude této kritice bránit.
- Pokud bude stínové představenstvo banky placené Českou spořitelnou a bude tedy na stejné úrovni, jako tisíce jiných zaměstnanců spořitelny, v čem bude spočívat „stínovost“, tedy nezávislost či opoziční pohled tohoto paralelního představenstva na činnost České spořitelny?
Tzv. stínovost reprezentuje fakt, že toto predstavenstvo bude fungovat v úzkém tandemu se stávajíím představenstvem.
- Je v souladu – případně, plyne to podle vás přímo z tohoto politického programu – s politikou ESG, aby Česká spořitelna vůči veřejnosti skrze média komunikovala typicky jen uměle vytvářené ESG kuriozity typu vytváření stínového představenstva, ale nekomunikovala reálné a relevantní bankovní informace, které jsou reálně důležité pro klienty České spořitelny, jako jsou změny úrokových sazeb u peněžních vkladů obyvatel ČR?
Respektujeme, nicméně nesdílíme váš názor, že nesoulad, který popisujete, reálně existuje.
