Evropská unie navzdory vůli voličů z referenda nadále udržuje povinnost střídání času. (Ilustrační foto).
Evropská unie se doslova vysmála demokracii, když popřela a neustále popírá výsledky 6 let starého referenda o střídání času. Evropská komise navzdory referendu nezrušila v Unii povinné posouvání času o hodinu dopředu a o hodinu zpět. V nedodržování výsledků referenda Evropské komisi pomohla i vláda Andreje Babiše, která v Česko v roce 2021 nařídila zachovávat každoroční manipulace s časem a to minimálně do roku 2026. Občané EU přitom již v roce 2018 v referendu („veřejné konzultaci“) jednoznačně rozhodli o tom, že si střídání „letního“ a „zimního“ času nepřejí.
V noci na neděli 27. 10. 2024 v Česku skončí tzv. letní čas. Občané si tři hodiny po půlnoci musí povnně posunout své hodiny na 02:00 hodin.
Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní, bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců.
Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah (ČD), které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. Regionálních vlaků se hodinové čekání nedotkne, protože v době změny času nejedou.
Povinné střídání času mělo podle původního plánu Evropské komise – na základě výsledků referenda v EU – skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který z používaných časů bude platit trvale.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že střídání času má negativní důsledky na lidské zdraví.
Evropská komise v roce 2018 kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace (tj. celoevropské referendum). Pro zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů.
Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2019.
Vláda Andreje Babiše v roce 2021 schválila nařízení o tom, že střídání času bude pokračovat minimálně dalších 5 let s tím, že letní čas bude začínat vždy poslední březnovou nedělí a trvat do poslední neděle v říjnu.
„Přebíráme aplikaci jednotného postupu na úrovni evropské. Nic se nemění a letní čas funguje v Evropě od roku 1979 s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů,“ uvedla tehdejší ministryně Jana Maláčová.
Ministerstvo práce v podkladech k předpisu napsalo, že jednotné stanovení letního a zimního času v Evropské unii na pět let je podstatné kvůli dopravě i fungování trhu.
