Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině. Deklaroval to končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
„Pokaždé, když jsme zvyšovali naši podporu novými typy zbraní – tanky, střelami s dlouhým doletem nebo stíhačkami F-16 – se Rusko snažilo, aby tomu zabránilo,“ prohlásil Stoltenberg.
„Neuspěli, a ani nyní by to nemělo odradit spojence NATO v podpoře Ukrajiny,“ podotkl šéf NATO, který po deseti letech končí ve funkci.
Dodal, že sice nevěří v možnost změnit Putinovo smýšlení o Ukrajině, ale lze „změnit jeho kalkulaci tím, že mu ukážeme, že pokračování války je pro něj natolik nákladné, že bude nucen přijmout Ukrajinu jako nezávislý suverénní stát.“
Šéf NATO tak reagoval na novou ruskou jadernou doktrínu, která by v Rusku „uzákonila“ použít jaderné zbraně proti jaderným velmocem, které by pomáhaly nejadernému státu v útoku na území Ruské Federace.
Ukrajina dlouhodobě žádá Západ o povolení používat zbraně při útocích na ruské cíle hluboko na území Ruska. Ruský prezident Putin varoval, že takové útoky by Rusko považovalo za zapojení zemí NATO do války.
Stoltenberg upozornil, že největší hrozbou pro NATO by bylo, kdyby Putin na Ukrajině zvítězil. Jakékoli budoucí vyjednání konce války bude podle Stoltenberga muset zahrnovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu od západních mocností, především od USA.
Rutte se ujal funkce nového šéfa NATO
„Musíme zajistit, že Ukrajina vyhraje jako demokratická a svrchovaná země. A země NATO musí rovněž zvýšit své výdaje na obranu,“ uvedl nastupující generální tajemník NATO ke svým prioritám. (sfr)
VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:
Putinova nová doktrína: Rusko provede jaderný úder na země pomáhající Ukrajině
Putin opět pohrozil válkou proti Západu, pokud dovolí Ukrajině používat rakety v Rusku