Letošní květen byl nejteplejším květnem v historii měření a dvanáctým měsícem s rekordními teplotami v řadě. Oznámila to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Průměrná květnová teplota u zemského povrchu byla podle informací této služby 15,91 stupně Celsia, což je o 0,65 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020.
Copernicus letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejší v historii měření. Předstihl tak rok 2016, který byl předchozím rekordním rokem.
Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.
Šéf programu Copernicus Carlo Buontempo uvedl, že i kdyby byla tato sekvence rekordních měsíců nakonec přerušena, dopady změn klimatu podle něj zůstávají stejné a nic nenaznačuje, že by se tento trend měl nějak změnit.
„Žijeme v bezprecedentní době, máme ale rovněž bezprecedentní možnosti a dovednosti, jak klima monitorovat, což nám může pomoci při formování našich kroků,“ prohlásil.
„Skleníkové plyny neovlivňují klima na Zemi, dokázali američtí vědci v průlomové studii“
Nejteplejší v historii byl i letošní duben s průměrnou teplotou u zemského povrchu 15,03 stupně Celsia. V březnu pak průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia a rekordní byly i předchozí měsíce.
„Na tuto řadu nejteplejších měsíců budeme vzpomínat jako na relativně chladné. Pokud se nám ale podaří stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ve velmi blízké budoucnosti, mohli bychom se k těmto ‚chladným‘ teplotám vrátit do konce století,“ zdůraznil Buontempo.
Program Copernicus je součástí programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU. (sfr)