Evropský parlament schválil roky připravovaný migrační balíček, který mimo jiné zavádí povinnou solidaritu všech států, které budou nuceny zemím přetíženým přílivem migrantů pomáhat buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně.
Migrační balíček má vést k lepšímu zvládání migrace, efektivnějším kontrolám a rychlejšímu vracením neúspěšných žadatelů o azyl. Zavádí také povinnou solidaritu všech států, které přetíženým zemím pomohou buď přijetím části migrantů, finančně, nebo materiálně.
Vrcholní představitelé Evropské komise a europarlamentu přijetí přivítali s tím, že jde o historický okamžik a obrovský krok pro Evropu.
Naopak polský premiér Donald Tusk se krátce po schválení balíčku nechal slyšet, že jeho země nepřijme mechanismus relokace migrantů.
Maďarský premiér Viktor Orbán je pak přesvědčen, že migrační reforma je dalším hřebíčkem do rakve Evropské unie.
„Jednota je mrtvá, bezpečné hranice už neexistují. Maďarsko nikdy nepodlehne masovému migračnímu šílenství! Potřebujeme změnu v Bruselu, abychom zastavili migraci!“ zdůraznil Orbán.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reformu migrační politiky označila za „obrovský krok pro Evropu“.
Evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová míní, že Evropa teď bude lépe schopna chránit své vnější hranice i zranitelné osoby a uprchlíky, a zároveň rychle vracet ty, kteří nemají nárok na pobyt.
Deset norem balíčku zavádí mimo jiné princip, že migračním tlakem přetíženým zemím unie solidárně pomohou ostatní buď tím, že část migrantů převezmou, nebo tyto státy podpoří finančně či materiálně. Tato část balíčku prošla jen těsně.
Nízkou podporu mělo i nařízení o řešení krizových situací a zásahů vyšší moci, které zavádí mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob a zajišťuje solidaritu a podporu členským státům čelícím mimořádnému náporu státních příslušníků třetích zemí.
Reformní balíček obsahuje také nařízení o screeningu, které zavádí podrobné předvstupní prověřování na vnějších hranicích unie, či mechanismus reakce na náhlý nárůst počtu příchozích osob.
Česká republika výslednou verzi balíčku nepodpořila. Fialova vláda dospěla k závěru, že finální podoba paktu je horší než ta, na níž se Česko podílelo během svého předsednictví.
České ministerstvo vnitra tehdy uvedlo, že reformní kroky jsou méně ambiciózní, zvyšují administrativní zátěž a snižují možnost efektivně bránit nelegální migraci už na vnější hranici Evropské unie. (sfr)