Sněmovna schválila otcovskou dovolenou. Pokud návrh projde Senátem, novopečení tatínkové budou mít nárok na týden placeného volna.
Sněmovna dala zelenou otcovské dovolené. Novopečení tatínkové by tak získali po narození dítěte nárok na týdenní placené volno. Otcovská by ze státní pokladny odčerpala 630 až 800 milionů korun ročně a až o 72 až 93 milionů by stát přišel na daních.
Pro zavedení nové dávky hlasovalo 103 poslanců, proti bylo jenom 17 ze 143 přítomných. Norma musí ještě projít Senátem a musí ji podepsat prezident.
„Podstatné je, že to čerpají tatínkové, kteří si platí nemocenské pojištění. Během té otcovské poporodní péče budou brát stejně jako maminka na mateřské, tedy 70 procent z té částky, ze které se to počítá,“ vysvětlila předkladatelka zákona ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová ČSSD).
Muži by mohli podle novely nastoupit na týdenní volno do šesti týdnů po narození potomka. Pokud odváděli nemocenské pojištění, dostávali by z něj 70 procent vyměřovacího základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské. Otcovská by měla podle vlády posílit vztah mezi rodiči a potomkem a motivovat muže, aby se do péče víc zapojili.
Kvůli zavedení otcovské dovolené, během níž by muž mohl být s partnerkou po porodu doma a pobíral by týden 70 procent svého platu, vypukla ve Sněmovně ostrá diskuse.
Poslanci z opozice vystupovali, aby vysvětlili, že otcovská dovolená bude stát státní kasu 750 až 800 miliónů korun, což je zbytečně mnoho a rodině to prý nepomůže.
„Žádný racionální důvod k tomu není,“ uvedl k zavedení otcovské předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Novinka dopadne podle něho zejména na malé zaměstnavatele i na státní rozpočet.
Opoziční návrh na vyškrtnutí otcovské z novely podpořili i někteří poslanci vládního hnutí ANO, schválen ale nebyl.
„Zavedení nové dávky není úplně naším cílem,“ uvedla Radka Maxová (ANO).
Otcové mohou podle ní využívat jiné nástroje, jmenovala flexibilní pracovní dobu, práci z domova a ošetřovné, tedy takzvaný paragraf.
Vládní novela původně předpokládala výplatu stoprocentní nemocenské pro dobrovolné hasiče, pokud onemocní kvůli nasazení. Dostávali by tedy při nemoci nebo úrazu při zásahu a také v karanténě z nemocenské celý svůj vyměřovací základ stejně jako profesionální hasiči. Dolní komora výhodu vztáhla pozměňovacím návrhem Jany Pastuchové (ANO) na všechny dobrovolné záchranáře.
Na sirotčí důchod dosáhne podle nové předlohy víc dětí. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že se tak „zmírní tlak“ na poskytování dávek, a to zhruba u 4300 sirotků. Penzi by měli mít šanci získat, pokud jejich zemřelému rodiči nebylo ani 28 let a platil v posledních deseti letech alespoň rok sociální odvody, či pokud jejich rodiči bylo nad 38 let a platil v posledních 20 letech odvody alespoň dva roky. Podle odhadů by náklady mohly dosáhnout 300 milionů korun ročně.
(pel)
