Ukrajinci zasáhli střelou Neptun ukrajinskou loď Kosťantyn Olšanskyj.
Ukrajinci zasáhli střelou Neptun původně ukrajinskou výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj, kterou ruská invazní armáda zabavila při anexi Krymu. Je to vedle průzkumné lodi Ivan Churs, která byla jednou poškozena už loni v květnu, a výsadkových lodí Jamal a Azov, již čtvrtá loď, kterou se ukrajinské armádě v poslední době podařilo vyřadit z provozu.
Výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj zasáhli ukrajinské síly protilodní střelou Neptun. Plavidlo bylo dříve součástí ukrajinského námořnictva. Rusko se jej zmocnilo při obsazení Krymu v březnu 2014.
„Tato loď, bohužel, měla být použita proti Ukrajině. Proto jsme přijali rozhodnutí zasáhnout toto plavidlo naším neptunem. Stalo se tak. Způsobené škody se upřesňují, ale škody jednoznačně utrpěl a nyní není schopen boje,“ oznámila Ukrjasina.
Devět let loď Kosťantyn Olšanskyj chátrala zakotvená u Sevastopolu a ruské námořnictvo ji „kanibalizovalo“ používáním na náhradní díly pro další lodě stejného typu původně sovětské konstrukce.
Poté, co ruské Černomořské flotile za války ubylo výsadkových lodí, sloužících rovněž k zásobování ruských sil, rozhodlo se Rusko loď Kosťantyn Olšanskyj opravit.
Lodě Amal a Jazov utrpěly podle Ukrajinců zásahy během útoku podniknutého na Sevastopol za pomoci střel s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP, které Ukrajině poskytly Británie a Francie.
Zásah podle ukrajinského generálního štábu utrpělo rovněž komunikační centrum v Sevastopolu a další objekty sloužící Černomořské flotile. Později se objevily informace, že zásah mohla utrpět ještě jedna ruská loď, Ivan Churs.
Rusko se na Krymu na jaře 2014 i s použitím násilí zmocnilo řady ukrajinských lodí včetně korvety Ternopil, minolovky Čerkasy, lodí Slavutyč, Heničesk a Vinnycja a jediné ukrajinské ponorky Zaporižžja.
Ukrajinci již v dubnu 2022 potopili ruský raketový křižník Moskva, vlajkovou loď Černomořské flotily. Moskva, která měla na palubě podle odhadů médií kolem 500 lidí, se podle Kyjeva potopila po zásahu protilodní ukrajinskou střelou Neptun.
Křižník Moskva se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941. (sfr)
