MPO předložilo aktualizovanou Státní energetickou koncepci ČR do roku 2050. (Ilustrační foto).
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR předložilo aktualizovanou Státní energetickou koncepci do roku 2050. Jejím zásadním bodem je odklon od využívání uhlí, které má do roku 2033 zcela skončit. Základem energetiky má být rozvoj jádra a nárůst obnovitelných zdrojů.
Stát aktualizuje svou energetickou koncepci poprvé od roku 2015. Navíc v okamžiku, kdy se vláda ještě nerozhodla, kolik nových velkých jaderných bloků bude chtít postavit – zda jeden, či čtyři – a kdy. Probíhající tendr chce vyhodnotit do poloviny roku.
Resort nyní k aktualizované koncepci sbírá připomínky. Její finální podobu by vláda měla schvalovat na jaře.
Aktualizace Státní energetické koncepce, která je nyní v připomínkovém řízení počítá s tím, že využití uhlí, které se nyní na výrobě elektřiny podílí zhruba čtyřiceti procenty, do roku 2033 zmizí. Naopak produkce z obnovitelných zdrojů by se z 12 procent měla dostat až na 47 procent.
Nyní je v zemi zhruba 167 tisíc fotovoltaik, které mají maximální výkon 3,5 gigawattů. Do sedmi let by se toto číslo mělo ztrojnásobit.
Klíčový bude ale rozvoj jádra. V současné době má Česko celkem šest jaderných bloků – dva v Temelíně a čtyři v Dukovanech.
V Temelíně jsou bloky výkonnější. Přesto, že jsou pouze dva, jejich výkon je podobný jako výkon všech čtyř dukovanských bloků.
Nyní se připravuje výstavba jednoho až čtyř reaktorů. Kapacita jaderných elektráren – spolu s případnou výstavbou malých modulárních reaktorů – by se tak podle některých předpovědí mohla ve 40. letech navýšit téměř na dvojnásobek, tedy zhruba na 8000 megawattů.
Hlavní výzvou je podle MPO to, aby česká energetika prošla procesem dekarbonizace při zachování energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti.
„V krátkodobém horizontu to znamená především zajistit bezpečný a sociálně přijatelný odchod od uhlí. Účelem koncepce je modelovat vývoj energetického mixu, který zajistí naplňování cílů koncepce, a definovat nástroje, pomocí kterých se uvedených změn podaří dosáhnout,“ uvedlo MPO.
„Jedná se o zásadní dokument pro subjekty působící v české energetice, protože ukazuje jasnou vizi státu v oblasti energetiky, výhled jednotlivých opatření a schémat podpor, čímž vytváří podmínky pro investice do těchto zdrojů,“ podotklo dále.
„Energetika prochází největšími změnami za poslední desetiletí. V České republice jsme ale už od roku 2015 neaktualizovali Státní energetickou koncepci, která nás má touto proměnou provést. Minulá vláda ji měla dokončit už před čtyřmi lety a neudělala nic. Doháníme to tedy nyní my,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Cílem je podle něho zajistit pro občany a podniky dostatek energií a zároveň vyrovnat se s výzvou v podobě klimatických závazků a dekarbonizace energetiky.
Budoucí vývoj energetiky je v rámci koncepce vymezen třemi koridory. Ty zohledňují nejistotu ohledně budoucího vývoje, ale zároveň udávají relativně jasné směřování energetiky, kterého by mělo být dosaženo k naplňování cílů a priorit SEK.
Koridory vychází ze scénářů, které byly definovány během aktualizace Vnitrostátního klimaticko-energetického plánu ČR. Tyto scénáře reflektují především možný rozdílný vývoj mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů energie a jaderné energetiky. Cílové koridory pro rok 2050 nám umožní plnit klimatické cíle a zároveň zajistit dostatek energií pro občany a firmy za dostupné ceny.
Česká republika se podle aktualizované koncepce zaměří na výrazné snížení emisí skleníkových plynů. Cílem je příspěvek k dosažení klimatické neutrality na úrovni EU do roku 2050. Plány naznačují, že v roce 2030 by ČR mohla dokonce snížit emise o 62-63 % oproti roku 1990 a v roce 2050 by se měla přiblížit klimatické neutralitě.
Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla.
Koncepce předpokládá snižování využívání uhlí, zejména v souvislosti s výrobou elektřiny a tepla. Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití.
Plánuje se výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby energie do roku 2050.
Strategie zahrnuje rozvoj jaderné energetiky, včetně nahrazení stávajících jaderných bloků, s cílem zvýšit její podíl z aktuálních cca 18 % na primární spotřebě na 32 až 42 % do roku 2050.
V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává zvýšení spotřeby zemního plynu, který bude sloužit jako tranzitní palivo, zejména ve výrobě elektřiny a tepla.
V dlouhodobém horizontu se plánuje postupná náhrada zemního plynu nízkouhlíkovými a obnovitelnými plyny, především biometanem a vodíkem.
Koncepce počítá se zvyšováním energetické efektivity a větší elektrifikací spotřeby energie napříč sektory hospodářství. (sfr)
