I když Velká Británie opustí Evropskou unii, bude Bruselu muset splatit všechny své závazky ve výši 60 miliard euro (1,6 bilionu korun). Pokud by ostrované svůj díl do evropské kasy nezaplatili, ostatních 27 zemí by to muselo udělat za ni.
Brusel požaduje všechny peníze, které Velká Británie jako člen Evropské unie (EU) přislíbila. Poslední úhrada „účtu za brexit“, jehož celková výše by měla dosáhnout 60 miliard euro (1,9 bilionu korun), by EU měla přijít v roce 2023.
„Komise chce, aby Británie platila po částech ode dne vystoupení z Unie v roce 2019 až do roku 2023, což je rok, ve kterém jsou finanční požadavky sedmiletého rozpočtového cyklu EU nejvyšší,“ řekl zdroj z unijních diplomatických kruhů.
Požadavek Evropské komise podle citovaného zdroje vznesl její hlavní vyjednavač Michel Barnier během jednání se zástupci sedmadvaceti zemí, které v Unii zůstávají. Splněním tohoto požadavku údajně Brusel podmiňuje uzavření obchodních dohod s Velkou Británií, které by měly vstoupit v platnost poté, co vystoupí z EU.
Jednání také ukázalo hluboké neshody mezi Francií a Německem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé o to, jak vypočítat, kolik Británie ke „dni B“ Unii dluží. Komise totiž prosazuje, aby se od britských závazků odečetl jejich podíl na evropských aktivech.
Pokud by Británie v roce 2019 z Unie vystoupila, aniž by pokračovala v přispívání do víceletého finančního rámce, znamenalo by to, že by bohatší země, jako je Německo či Francie, musely platit víc a chudší země, mezi něž se řadí i Česko, by naopak dostávaly méně. Ve hře je 60 miliard liber, což odpovídá asi 1,9 biliónu korun.
„Francie a Německo se postavily proti tomu, Komise ale namítla, že jen těžko můžeme Brity nutit do uhrazení závazků, aniž bychom uznali jejich podíl na aktivech,“ upřesnil zdroj.
„Jim jde především o sílu a přežití Evropské unie. Brexit musí něco stát, aby ostatní státy nechtěly Brity následovat,“ upozornil Charles Grant z liberálního seskupení expertů s názvem Centrum pro evropskou reformu.
(pel)
