Letošní teplé počasí podle eurounijní klimatologické služby Copernicus zřejmě poprvé překonalo o více než dva stupně Celsia teplotní průměr z let 1850 až 1900. Došlo k tomu údajně 17. listopadu. Tento den se tak pravděpodobně stal mezníkem, kterého se vědci obávali. Právě zastavení či zpomalení globálního oteplování bylo jedním z klíčových cílů Pařížské klimatické dohody.
Podle některých vědců by se letošní rok mohl stát nejen nejteplejším rokem od začátku měření, ale i nejteplejším rokem za posledních více než 100 tisíc let.
Jednodenní překročení dvoustupňové úrovně neznamená selhání snah o omezení klimatických změn.
„Teploty by musely překračovat dvoustupňovou hranici po měsíce a roky, aby vědci považovali tuto hranici za překročenou. Nicméně je to alarmující připomínka toho, že klima se dostává do nejistých vod,“ napsal deník Washington Post.
Podle pracovníků eurounijního projektu Copernicus odchylka od předindustriálního průměru dne 17. listopadu dosáhla 2,06 stupně Celsia.
Informovala o tom Samantha Burgessová, zástupkyně ředitele unijní meteorologické služby. Odvolávala se přitom na data ze souboru ERA5, který využívá miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě.
Americký klimatolog Zeke Hausfather komentoval tuto událost s tím, by údaj ze 17. listopadu mohl signalizovat extrémně vysoké teploty, kterým je svět v tomto roce vystaven.
Na možné překonání historicky nejteplejšího roku vědci upozorňovali už minulý měsíc, poté, co meteorologové uvedli, že i září se stalo celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření.
Podle dat projektu Copernicus činila byla průměrná globální teplota v září letošního roku 16,38 stupňů Celsia, což je o 0,93 stupně více než průměrná teplota mezi lety 1991 až 2020. (sfr)