Poslanci se pustili do ozdravného balíčku: Havlíček žádal odvolání Stanjury z funkce ministra. (Ilustrační foto: redakční koláž).

Poslanecká sněmovna začala projednávat kontroverzní konsolidační balíček předložený Fialovou vládou, jehož cílem je ozdravení státního rozpočtu ČR v letech 2024 a 2025. Balíček kritizuje opozice, která chce jeho projednání zkomplikovat. Exministr Karel Havlíček dokonce vyzval k odvolání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS).

Karel Havlíček (ANO) při svém projevu kritizoval ministra financí Zbyňka Stanjuru za nepřítomnost u jednání. Vyzval k jeho nahrazení.

„Kde chcete šetřit 54 miliard korun v rámci dotací? Chci od vás slyšet detailní rozbor toho, kde každý rok ty peníze vezmete. Chcete-li ušetřit 54 miliard, musíte sáhnout do dopravy, místního rozvoje a školství,“ prohlásil Havlíček.

„Kobercově zvyšujete daně, ale tváříte se, že ne moc. Znejistíte, demotivujete lidi, schodek podle toho, co jste předložili, nesnížíte. To je důvod, proč je pro nás předložený balíček nedůvěryhodný a nepřijatelný,“ kritizoval vládu Havlíček.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura napadl vládu za to, že podle něho provedla nejvyšší plošné zvýšení daní v novodobé historii České republiky.

„Vláda všem českým občanům zdraží životy a zdraží podnikání,“ zdůraznil.

Vláda prý přesouvá stovky miliard korun Ukrajincům a na předražené zahraniční zakázky, ale svým občanům žádné peníze nedává. Okamura slíbil, že udělá vše pro zamítnutí návrhu a SPD podle něj již připravilo dvacet pozměňovacích návrhů.

Okamura opět vyjádřil svou snahu o snížení DPH pro základní potraviny na nulu, což vláda odmítá. Kritizoval také domnělé rozhodnutí z Bruselu o zavádění komplikované DPH a vyzval k vystoupení z Evropské unie.

Okamura také vyzval předsedkyni Sněmovny, aby z budovy Sněmovny sundala vlajku EU a nahradila ji českou vlajkou. Dále požadoval referendum o vystoupení z EU, tvrdil totiž, že většina obyvatel Česka chce tento blok opustit. Obvinil vládu z prosazování cizích zájmů a kritizoval přijetí migračního paktu.

SPD by se podle něj postavila na stranu Polska a Maďarska a obnovila kontrolu českých hranic. Okamura zdůraznil, že pokud by byla SPD ve vládě, od migračního paktu by ustoupila.

Poslanec Radim Fiala (SPD) upozornil na nebezpečí pro důchodce, které podle něj vzejde z reformy až za několik let, a stejně jako Okamura nazval vládní plán nejrozsáhlejším zvýšením daní v novodobých dějinách České republiky.

Varoval před špatně nastaveným státním rozpočtem a vysokým deficitem. SPD se podle poslance Fialy angažuje v boji proti těmto opatřením a nabízí alternativní přístup s inspirací z Maďarska a Polska.

Proti vládě vystoupili také šéf ANO Andrej Babiš a poslankyně Alena Schillerová.

Schillerová zejména kritizovala zrušení EET a poznamenala, že platby v hotovosti se opět stávají běžným způsobem placení a zažívají „renesanci“.

Babiš se zaměřil na kritiku opozičního ministra financí a jeho způsobu řízení státního rozpočtu. Vyjádřil obavy ohledně údajně nevybraných daní ve výši 40 miliard korun za půl roku a plánu na nejvyšší zvýšení daní v historii země, které podle něj může ohrozit životní standard a budoucnost celé generace.

Kritizoval také prezidenta Petra Pavla za nepřijetí důchodové reformy a tvrdil, že prezident by měl zaujmout postoj, kdy „by ho občané vnímali jako prezidenta všech“.

Babiš posléze obvinil vládu, že příliš podporuje Ukrajinu a předává desítky milionů korun médiím. Tvrdil, že jeho vláda podporovala média pouze v rámci boje proti pandemii covidu-19. Kritizoval Stanjuru za zhoršení ekonomické situace a vyzval vládu k přepracování programového prohlášení.

Reagoval i na vládní ozdravný balíček a prohlásil, že „nejlepší ozdravení by bylo, kdyby současná vláda odešla“.

„Nechápete, jak funguje byznys. Nechápete, jak fungují podnikatelé,“ deklamoval Babiš směrem k vládě.

„Měl byste okamžitě propustit sto lidí z Úřadu vlády. Lidi si povídají o tom, když jdou na Úřad vlády, jaké pohoštění tam bylo. Za mě byla voda a kafe. My jsme šetřili,“ upřesnil Babiš.

Podotkl také, že nechápe funkci Fialova ozdravného balíčku.

Vládní balíček

Ministerstvo financí na svých webových stránkách vysvětlilo, co takzvaný ozdravný balíček vlády znamená. Čítá 58 opatření, která mají mít souhrnný pozitivní dopad na saldo státního rozpočtu v letech 2024-2025 ve výši 150,7 miliard korun.

„První čtení v Poslanecké sněmovně proběhne před sněmovními prázdninami tak, aby opatření snižující deficit o 97,7 mld. Kč platila již od 1. ledna 2024.“

Nevětší šetření v rámci výdajů státu plánuje vláda na dotacích. Ty mají zahrnout 69,3 % veškerých úspor – to znamená 54,4 miliardy.

„Postupně se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí zejména ve prospěch velkých firem. Počet národních dotačních titulů navíc neúměrně roste a s tím narůstá i nákladná administrativa na jejich poskytování, což dlouhodobě potvrzují výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ uvedlo MF.

Vláda chce rovněž snížit výdaje na provoz jednotlivých ministerstev a centrálních vládních institucí, „čímž demonstruje závazek začínat ‚sami u sebe‘“.

Snížení výdajů v této oblasti má dosáhnout 5 %.

Sníží také objemy finančních prostředků na platy ve státní správě o 2 %, a to v „návaznosti na snižování agend státu, včetně organizačních složek státu a příspěvkových organizací“. Zpomalí se i tempo růstu platů ústavních činitelů.

Celkově mají úspory činit více než nové příjmy. Úspory pro rok 2024 tvoří 64 % ozdravného balíčku, zatímco příjmy 36 %. Během let 2024-2025 se má hodnota příjmů zvýšit na 48 %.

Vláda plánuje zvýšit daň z příjmů právnických osob z 19 na 21 %. Podle slov resortu financí se tak chce dostat na průměr Evropské unie s tím, že současná daň 19 % patří ve srovnání s EU mezi nižší sazby.

Rovněž dojde k znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %.

„Snížení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance v roce 2009 bylo nesystémovým krokem, který tehdy kritizovali i sociální partneři a vedlo k nerovnováze systému nemocenského pojištění,“ prohlásilo MF.

Dalším plánem je zvýšení daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek „plně ve prospěch státního rozpočtu“.

„Vláda navrhuje zavést v sazbě daně takzvaný státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 miliardy Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně.“

Zvýší se i odvodová zátěž OSVČ.

„Konkrétně se navrhuje zvýšit v letech 2024-2026 minimální vyměřovací základ pojistného na sociální pojištění OSVČ z 25 % na 40 % průměrné mzdy, to jest o pět procentních bodů ročně, a tím přiblížit minimální vyměřovací základ na úroveň minimální mzdy,“ napsalo ministerstvo.

Zároveň existuje návrh, aby OSVČ platily pojistné nejméně z 55 % namísto současných 50 % základu daně.

Daň z příjmu fyzických osob také dozná úprav.

„Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí 23 % sazba daně, bude namísto čtyřnásobku průměrné mzdy začínat na trojnásobku průměrné mzdy. Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových, kteří platí 23 % sazbu daně z příjmů. Jde o solidární krok, aby se i vysokopříjmoví zaměstnanci více podíleli na konsolidaci veřejných financí.“

Vláda chce rovněž zamezit využívání dohod o provedení práce namísto příležitostného přivýdělku coby jediného a častého zdroje příjmů. „Dané osoby nejsou díky tomu důchodově pojištěné, tj. po skončení práceschopnosti nemají buď vůbec nárok na starobní důchod, anebo jen velmi malý, což se odráží v čerpání dávek státní sociální podpory,“ podotýká MF.

První limit tedy vláda stanoví pro DPP u jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy. Druhý limit bude stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnanců, a to ve výši 40 % průměrné mzdy, píše resort.

„Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude již odvedeno také pojistné. Aby opatření mohlo být kontrolováno, bude zavedena evidence všech DPP a příjmů z těchto dohod,“ vysvětlilo ministerstvo. (sfr)