Průzkum: Jen 17 % lidí věří, že se ČR vyvíjí správným směrem. (Ilustrační foto)
Průzkum ukázal, že jen 17 % lidí věří, že se ČR vyvíjí správným směrem. Mezi domácnostmi přetrvává již loni oslabená schopnost tvořit úspory. Těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit, je 56 %. Celkově se ale ekonomická nálada v Česku postupně uklidňuje, negativní vnímání vývoje v posledním roce vyrovnává opatrný optimismus při výhledu do příštích 12 měsíců.
Vyplývá to výsledků šetření, které dlouhodobě provádí výzkumná společnost STEM ve spolupráci s poradenskou společností KPMG Česká republika.
Index finanční situace domácností po loňském výrazném poklesu opět mírně vzrostl. Index je stále hluboko pod hodnotami z období poslední konjunktury, nepokračuje však v propadu jako během finanční krize kolem roku 2010. Schopnost domácností tvořit úspory již dále neoslabuje a nepřibývá nejohroženějších lidí.
Ekonomickou náladu reprezentuje index finanční situace domácností, jehož hodnota je aktuálně rovna 100 bodů. Loni v květnu pak nabýval hodnoty 98 bodů. Maximem je 122 bodů z ledna roku 2020 a minimem 79 bodů z roku 2010.
Polovina Čechů má za to, že finanční situace jejich domácnosti je horší než před rokem. Třetina (34 %) pak uvádí, že jejich finanční situace zůstala neměnná. Skepse ve vztahu k budoucnosti mezi lidmi opadá. Mírné nebo prudší zhoršení očekává 41 % domácností, pětina (21 %) odhaduje, že se jejich situace za rok zlepší. Optimističtější jsou v tomto ohledu především mladší lidé, naopak občané starší 60 let častěji předpokládají, že si pohorší (53 %).
Negativní pohled však stále převládá při hodnocení současného směřování České republiky. Pouze 17 % společnosti věří, že se země vyvíjí správným směrem, zatímco více než polovina se domnívá opak. Úroveň skepse k vývoji Česka tak zůstává nejvyšší za posledních deset let.
Inflační očekávání Čechů po loňském šoku v současnosti klesají, přesto 29 % stále očekává současné tempo zdražování a 17 % má za to, že zdražování ještě zrychlí.
Jako stabilní se ukazuje důvěra Čechů v bankovní sektor – 72 % dotázaných uvedlo, že důvěřuje tuzemským bankám, a to i navzdory událostem, jako byl pád ruské Sberbank, švýcarské Credit Suisse a několika menších amerických bank.
Hlavní zátěž současné krize se za poslední rok přesunula k lidem ve středním a starším pracovně-aktivním věku, zejména k domácnostem s dětmi. Na rozdíl od důchodců se u nich projevil dopad širokospektrálního zdražování, ale i výraznější propad reálných čistých příjmů.
Mezi domácnostmi přetrvává již loni oslabená schopnost tvořit úspory. Zůstává především zvýšený podíl těch, kterým se za poslední tři měsíce nepodařilo nic uspořit (56 %).
Domácnosti lze z pohledu odolnosti vůči dopadům zdražování rozdělit do pěti skupin. K nejméně zasaženým náležícím ke kategorii nazvané „Mimo nebezpečí“ patří 22 % domácností, které se vyznačují nadprůměrnými příjmy a současně vyššími úsporami a majetkem. O těchto domácnostech se dá říct, že jsou vůči současnému zdražování velmi odolné.
Na opačném konci spektra stojí 14 % domácností padajících do kategorie s označením „Kriticky ohrožení“. K těm se typicky řadí domácnosti nezaopatřené s podprůměrným majetkem i příjmy, navíc zatížené půjčkami a v pětině případů také exekucemi (v české populaci je v exekuci přibližně 7 % lidí). Právě na tyto zranitelné domácnosti zdražování doléhá nejpalčivěji. (at)
