Účtenky z pokladen obsahují toxickou látku Bisfenol A, která má negativní dopady na lidské zdraví. Jak systém EET, tak připravovaná účtenková loterie však motivují obyvatele k co největšímu odběru účtenek a k jejich uchovávání.
Elektronická evidence tržeb vynucující vydávání pokladních účtenek a jejich následné uchovávání mohou u zákazníků vyvolat negativní zdravotní následky. Důvodem je látka Bisfenol A obsažená v účtenkovém termopapíru. Ke zvýšení rizika zdravotních dopadů může dojít po spuštění tzv. účtenkové loterie, která spotřebitele bude motivovat k co největšímu odebírání účtenek a jejich dalšímu uchovávání s vidinou případné výhry v této státem pořádané loterii.
Povinné vydávání, respektive odebírání pokladních účtenek přitom byl jedním z cílů zavádění systému elektronické evidence tržeb.
Podle iniciátorů projektu Avocados je v pokladních účtenkách obsažen Bisfenol A, což je syntetický estrogen, který lidskému organismu škodí i v malých dávkách. Projekt se odvolává se na množství mezinárodních studií dokazujících negativní důsledky pro všechny ty, kdo s Bisfenolem A přicházejí do styku.
Zmiňovány jsou například ohrožování vývoje miminek a dětí, riziko rakoviny s tím, že Bisfenol A zvyšuje odolnost vůči chemoterapii a snižuje tak pacientovu šanci na úspěšnou léčbu.
Jako další možné dopady působení Bisfenolu na lidský organismus uvádějí i vyšší výskyt kardiovaskulárních onemocnění či cukrovku.
Na problém s Bisfenolem obsaženým v termopapíru pokladních účtenek nedávno upozornila také Strana zelených.
Autoři projektu Avocados dlouhodobě (dávno před iniciováním systému EET) varují před odebíráním pokladních účtenek a nabádají obyvatele k jejich odmítání – nikoliv snad z politických či z ekonomických příčin, ale výhradně ze zdravotních důvodů.
Specificky pak varují před tím, aby se pokladní účtenky dostávaly do rukou dětem. V zájmu vlastního zdraví by si prý lidé po každém kontaktu s pokladními účtenkami měli důkladně umývat ruce.
Autoři také odrazují obyvatele od recyklace účtenek v obavě, že by zbytky v nich obsaženého Bisfenolu kontaminovaly recyklovaný papír…
Účtenkovka zvýší rizika Bisfenolu
V souvislosti se spuštěním státní účtenkové loterie lze přitom důvodně předpokládat další zvýšení zdravotních rizik při kontaktu s účtenkami. Cílem „Účtenkovky“, jak se má loterie jmenovat, je motivovat zákazníky, aby v obchodech či restauracích vyžadovali účtenku či dokonce více účtenek.
Stát tím chce tlačit na vyšší výběr daní od podnikatelů v návaznosti na zavedení systému elektronické evidence tržeb.
Ve státní účtenkové loterii se „držitelům“ pokladních účtenek budou rozdělovat peněžité i věcné výhry v celkové výši 65 milionů korun. Počet výher se má pohybovat od 20 do 30 tisíc měsíčně.
Hodnota prvních pěti výher má být v rozmezí od 100 tisíc do 1 milionu korun. Připravena bude také věcná výhra: osobní automobil.
Očekává se, že po spuštění „Účtenkovky“ podstatně stoupne množství vydávaných účtenek, které si navíc lidé začnou doma uschovávat za účelem potenciální výhry ve státem pořádané loterii.
Řada obchodníků se domnívá, že se může dojít k podstatné změně zákaznického chování. Lidé se zřejmě budou při nákupech snažit získat co nejvíce účtenek a to formou rozdělování nákupu na více plateb, jednotlivými nákupy co největšího množství levných položek, apod.
Riziko kontaktu obyvatelstva s látkou Bisfenol A, kterou obsahují pokladní účtenky, se tak zvýší s rostoucím počtem vydávaných účtenek a snahou je doma přechovávat v naději na výhru ve slosování.
Bisfenol a toxické účtenky
Zdravotní rizika způsobovaná přímým kontaktem s Bisfenolem A (BPA) v pokladních účtenkách připustil i Státní zdravotní ústav (SZÚ).
“Vzhledem k tomu, že BPA je jedním z nejznámějších endokrinních disruptorů, který může vyvolávat řadu hormonálních poruch včetně obezity a diabetes mellitus a působí negativně na imunitní systém člověka, je jeho obsah a používání stále více omezováno,” uvedla ředitelka SZÚ Jitka Sosnovcová.
“Je snaha najít za něj (tj. za látku Bisfenol A, pozn. redakce) adekvátní náhrady, které by byly méně toxické pro lidský organismus,” zdůraznila ředitelka SZÚ.
Poukázala přitom na poměrně čerstvé nařízení Evropské komise (NAŘÍZENÍ KOMISE 2016/2235). To bylo vydáno právě kvůli tomu, že látka BPA může být součástí termocitlivých papírů (které se často používají jako účetní doklady vydávané na pokladnách) a s ohledem na riziko expozice lidského organismu dermální cestou, zejména potom u pracovníků, kteří s účtenkami manipulují.
Uvedené nařízení EK má chránit zejména pokladní od expozice látkou BPA z pokladních účtenek.
Ředitelka SZÚ uvedla, že expozice ostatní populace “není za předvídatelného použití považována za zvlášť významnou, neboť se nepředpokládá dlouhodobější kontakt s materiálem účtenek, tedy termopapírem”.
Cílem zmiňovaného unijního nařízení je snížit obsah Bisfenolu v účtenkách. Dle tohoto nařízení nesmí být Bisfenol A uváděn na trh v termografickém papíru v koncentraci rovné nebo vyšší než 0,02 procenta hmotnostních jednotek a to po 2. lednu 2020.
Účtenky ohrožují děti
Také ředitelka Sosnovcová varovala rodiče, aby zabránili dětem kontaktu s pokladními účtenkami.
“Rodiče by se měli vyvarovat toho, aby dětem účtenky dávali na hraní,“ prohlásila šéfka SZÚ.
„Děti patří obecně mezi vysoce citlivou skupinu populace a to nejen s ohledem na expozici PBA. Vzhledem k tomu, že jejich organismus se vyvíjí, a rozvíjí se jejich imunitní systém, patří děti mezi nejohroženější část populace. A to se týká i těhotných matek s ohledem na vývoj plodu v jejich těle,“ vysvětlila dále.
Vyloučila současně, že by lidé mohli být ohrožováni případným vdechováním par z účtenek uchovávaných v domácnostech při pokojové teplotě.
„Co se týká skladování účtenek, lze říci, že teplota varu BPA je poměrně vysoká a to 220 °C při tlaku 500 Pa. Tenze par je tak při pokojové teplotě prakticky nulová, tudíž odpařování BPA při normální pokojové teplotě je zanedbatelné,“ konstatovala.
„Expozice BPA vdechováním z účtenek za standardních podmínek nehrozí,“ uzavřela Sosnovcová ze Státního zdravotního ústavu.
Ministerstva dopady EET neřešila
Příslušná ministerstva, která iniciovala zákon o EET, respektive měla řešit jeho ekologické dopady, se problémem toxicity pokladních účtenek nezabývala.
Ministerstvo financí, které předkládalo zákon o EET, v samotném zákoně ekologické dopady neřešilo. Ministerstvo životního prostředí zákon o EET nepřipomínkovalo.
Případných zdravotních dopadů plynoucích ze zvýšeného množství vydávaných účtenek se ministerské úřady také neobávají.
Ministerstvo financí k otázce ekologických dopadů EET odkázalo na zprávu RIA, respektive na materiál s názvem „Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) návrh zákona o evidenci tržeb“, která byla součástí návrhu zákona. Tento materiál však ekologickým dopadům EET, jejímž hlavním bodem jsou pokladní účtenky, věnoval jedno jediné slovo: „Ne.“
Podle Gabriely Štěpanyové z Oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí nemá evidence tržeb celkově žádné zásadní negativní dopady na životní prostředí.
Více o problematice ekologických dopadů EET se dočtete ZDE:
