Další studie varuje před klimatickou katastrofou: Brzy zmizí Amazonský prales. (Ilustrační foto)

Kolaps víc než pětiny světových ekosystémů, včetně Amazonského pralesa, by mohl přijít ještě dříve, než vědci původně předpokládali. Nová studie je v rozporu s původními odhady Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten předpokládá, že takzvaný bod zvratu – rychlá, obrovská a nevratná klimatická změna – jehož překročení může vést k velkým proměnám celého systému u Amazonského pralesa hrozí až v roce 2100.

Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis Nature Sustainability, uvedl The Guardian.

„Mohli bychom se stát poslední generací, která zažila Amazonii,“ upozornil Simon Willcock, který se podílel na vedení výzkumu.

Na rozdíl od známé spojitosti mezi spalováním fosilních paliv a globálním oteplováním je vzájemné působení bodů zvratu méně probádané. Dosavadní výzkum se soustředil především na to, jak na ekosystémy působí klimatická změna nebo odlesňování, ale kombinaci těchto faktorů s dalšími ničivými vlivy, například znečištěním říčních toků vlivem těžby, bude mít vliv na ekosystémy mnohem dříve.

Vědecký tým se ve studii zveřejněné v Nature Sustainability zaměřil na experimentování ve čtyřech modelech, které reprezentují dva lesní a dva vodní ekosystémy, na něž má lidské chování velký vliv. Konkrétně se jednalo o simulace okamžitých změn v odumírání lesů, kvality jezerní vody, vlivu populace žijící na Velikonočním ostrově a rybolovu v indickém jezeře Čilika.

Příkladem, kde ke kolapsu ekosystému došlo dříve, než se očekávalo, může být jezero Er-chaj v Číně. Předpoklady braly v potaz pouze odtok vody ze zemědělsky obhospodařovaných ploch. Na ekosystému jezera se ale negativně podepsaly i změny klimatu, hospodaření s vodou a další formy znečištění, které přerostly míru únosné zátěže.

Přestože jsou závěry výzkumu zdrcující, analýza prostřednictvím systémové dynamiky má i pozitivní možnosti. Pozitivní tlak může vést k rychlému zotavení. Příkladem je Čínské jezero Er-chaj je ekosystém, který vykazuje známky obnovy po malých a cílených zásazích.

Zohlednění dalšího zatížení a extrémních událostí v kombinaci se stálou mírou hlavního stresu, kterému byly zkoumané ekosystémy vystaveny souviselo s 15% nárůstem kolapsů. Počítačové modely pracovaly se 70 tisíci možnostmi nastavení proměnných. (at)