Itálie chce zakázat výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2024. V ČR o konci uhlí není rozhodnuto. (Ilustrační foto).
Itálie chce zakázat výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2024. V Česku zatím o konci uhlí není rozhodnuto. Tzv. uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v ČR od roku 2038. V jiných scénářích se však počítá s koncem uhlí v Česku už v roce 2033.
Itálie plánuje přestat používat uhlí na výrobu elektřiny už v roce 2024. Uvedl to ministr životního prostředí Gilberto Pichetto Fratin.
Itálie již musela najít alternativu k plynu, který používala až do invaze Ruska na Ukrajinu. Loni proto zvýšila výrobu energie z uhlí na 7,5 procenta ze 4,6 procenta v roce 2021.
I přesto zvažuje, že ukončí využívní uhlí do roku 2025, přičemž podle ministra Fratina by to ale mohlo ještě dříve.
„Doufám, že se mi to podaří do roku 2024, pokud se ceny plynu udrží na současné úrovni,“ řekl Fratin.
Ten tvrdí, že zemní plyn, který je považován za nejméně znečišťující fosilní palivo, by měl doprovázet italskou cestu energetické transformace až do roku 2050, zatímco země postupně zvyšuje svou kapacitu obnovitelné energie.
Fratin dále zdůraznil, že bude na budoucích vládách, aby rozhodly, zda znovu nezavedou jadernou energii, kterou Itálie opustila v roce 1980 v důsledku černobylské katastrofy v bývalém Sovětském svazu.
Podle analýz nebudou obnovitelné zdroje v Itálii stačit bez jaderné energie. Současná vláda zatím povolila pouze výzkum a testy jaderné energie.
Spalování uhlí v elektrárnách vytváří významné množství emisí, jako jsou emise oxidu uhličitého, oxidu síry, dusíku či pevných částic. Tyto emise mají negativní dopad na kvalitu ovzduší a lidské zdraví.
Nejasné uhlí v Česku
V Česku tzv. uhelná komise již v době vlády Andreje Babiše doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Někteří ekologové poukazovali na to, že vybraný rok je pozdní. Odkazovali se přitom na to, že by Česko nemuselo splnit kritéria Pařížské dohody o změně klimatu.
Zástupci energetické oblasti, těžařů a dalších subjektů oboru si naopak myslí, že usnesení komise je kompromis. To obsahuje mimo jiné i závazek, že do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje půjde v příštích letech téměř 100 miliard korun.
Fialova vláda chystá novou Státní energetickou koncepce, která má určit vývoj české energetiky do roku 2050. Vláda spolu s tezemi schválila také vytvoření pracovní skupiny, která by měla koncepci finálně dopracovat a předložit kabinetu do konce roku.
Koncepce se věnuje zejména dekarbonizaci, tedy postupnému útlumu uhelných elektráren do roku 2033.
Provozovatel elektrické přenosové soustavy v ČR, státem vlastněná společnost ČEPS (Česká přenosová soustava), mezitím zveřejnila studii, z níž vyplynulo, že Česká republika bude od roku 2030, pokud by ukončila výrobu energie z uhlí, závislá na drahém dovozu elektřiny ze zahraničí.
Scénáře s koncem uhlí v letech 2033 a 2030 signalizují vysoké náklady a závažné riziko nedostatku elektřiny.
Při zachování uhelné energetiky alespoň do roku 2038 podle ČEPS vážnější nouze o elektřinu nehrozí. To však jen za podmínky, že se již v roce 2036 v Dukovanech rozběhne nový jaderný reaktor.
Milan Smutný, mluvčí think tanku Realistická energetika a ekologie, upozornil na fakt, že v případě ukončení výroby energie v tuzemských uhlených elektrárnách dojde k obrovskému deficitu elektřiny v ČR.
„Ani zdesetinásobení kapacity obnovitelných zdrojů, jež jsou v Česku tvořeny dominantně fotovoltaickými zdroji, v zimních měsících nezachrání Česko a hlavně jeho průmysl od brutálního deficitu elektřiny,“ prohlásil Smutný. (sfr)
