Problém středních škol má řešit maximální využití kapacit, ve třídách má být až 34 žáků. (Ilustrační foto)

Nedostatek kapacit na středních školách pro školní rok 2023 až 2024 chce stát řešit využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy. Po čtvrtečním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Některé regiony podle Beka už navýšení kapacit tříd nařídily, například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči o nových volných místech.

Předseda vlády na tiskové konferenci zopakoval potřebu krátkodobých i dlouhodobých řešení problému. Tím krátkodobým pro příští školní rok je podle něj plné využívání maximální kapacity tříd, v nejžádanějších oborech by se pak mohly otevřít nové třídy, kde to  kapacita dovolí.

Podle platných vyhlášek o vzdělávání může být v Česku ve třídě střední školy třicet žáků. Zřizovatel může podle školského zákona povolit výjimku a povolený počet žáků ve třídě zvýšit ještě o 4. Za podmínek, že to nebude na újmu kvalitě vzdělávání a budou dodrženy podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

V dalších letech má napomoci elektronizace přijímacího řízení, propojení informačních systémů a diskuse mezi státem a kraji o tom, jak přistupovat k rozvíjení oborové nabídky.

„Také musíme diskutovat o tom, jak vypadá oborová soustava v Česku a nabídka v jednotlivých regionech,“ uvedl Fiala.

Účastníci jednání se podle premiéra dohodli, že zástupci krajů se budou pravidelně setkávat s ministerskými úředníky.

Bek také přislíbil rychlou práci na digitalizaci. I v případě, že by se do příštího roku podařila, změna v příštím roce by podle něj nebyla úplnou revolucí, konala by se dvě kola přijímacího řízení, ale odpadla by lístečková forma zápisů.

„Radikálně by se zkrátila ta doba nejistoty, zkrátila by se na hodiny, dny,“ upozornil ministr na tiskové konferenci.

Bek už před jednáním řekl, že to, zda bude mít přijímací řízení na střední školy příští rok digitální podobu se bude vědět v září. Nechce riskovat spuštění digitalizace v nedostatečně připraveném systému. Upozornil také na to, že změny musí projít legislativním procesem, výběrovým řízením a procesem zátěžových zkoušek.

„Lze čekat, že v září, v říjnu budu s to říci závazněji, jestli se nám podaří už do roka ten systém změnit,“ komentoval následně na tiskové konferenci.

Ministra školství čeká kvůli přijímacím zkouškám ještě cesta na Hrad. Prezident chce být informován o tom, jak se co nejdříve zvýší kapacity škol.

Bek několikrát upozornil, že za strukturu oborů na středních školách jsou zodpovědné regiony.

„Stát je v této situaci v roli toho, kdo má finální dohled, ale všechny nástroje jsou na straně krajů a Prahy,“ uvedl a zároveň připustil, že podoba přijímacího řízení je selháním na straně státu.

Detailní data o naplněnosti jednotlivých škol po letošních přijímacích řízeních budou podle Fialy k dispozici za několik týdnů. Dle něj se potvrdilo, že situace se velmi liší v závislosti na velikosti sídel. Někde je situace vážná, ale některých regionů se téměř netýká. Nedigitalizovaná forma řízení přitom prodlužuje podle premiéra nejistotu žáků a rodičů. Komunikaci také komplikuje, že některé školy vypsaly druhá kola před uzavřením prvních.

Podle Beka problém není ve financích. „Je logistický. Problém je kapacita škol, tříd, pokrýt výuku lidmi pro tyto třídy,“ míní.

Pro případy deváťáků, kteří se na střední školy nedostali v letošním roce, neexistuje podle ministra ze stran státu jiná cesta než se vstřícně postavit ke školám, které požádají o zvýšení kapacit až na 34 dětí ve třídě.

Komplikací by mohlo být také to, pokud by se některý ze starších žáků musel přesunout do zcela naplněné nižší třídy.

Zástupci školských organizací se zároveň dohodli na tom, že kvůli vysokému počtu uchazečů je letos potřeba přijmout vyšší počty budoucích prváků.

Ředitelé škol, které k tomu mají odpovídající podmínky, to podle nich také už dělají. Přijímá se až 32 dětí do třídy, přestože dříve se bralo dětí méně.

Školy v těchto dnech pokračují v přijímání uchazečů, které odmítly v prvním kole přijímacího řízení a pro které nyní mají volné místo, protože úspěšnější adept ke studiu se rozhodl nastoupit na jinou školu.

Problémy s přetlakem zájemců o středoškolské vzdělání jsou také podle nich způsobeny podobou zápisu ke studiu a formou přijímacího řízení na středoškolské obory s maturitou.

Někteří rodiče školáků  již sepsali petici a obrátili se na ministra Beka a další politiky otevřeným dopisem. Požadují změnu jednotných přijímacích zkoušek na střední školy s maturitou. Chtějí digitalizaci přijímacího řízení a zrušení povinnosti pro školy přijímat studenty podle výsledků didaktických testů od státní organizace Cermat.

Ke zkouškám na maturitní středoškolské obory se letos přihlásilo rekordních 116 031 dětí. Jde o čtvrtinu více než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé.

Místy kvůli tomu navýšili počet míst, ale ani to někde nestačilo. Letos byl i kvůli silnému populačnímu ročníku zájem o středoškolské vzdělání v některých regionech enormní a velký počet žáků devátých tříd zatím nebylo přijato na žádnou školu.

V Praze v prvním kole zkoušek velmi často neuspěli ani uchazeči, kteří by se se stejným počtem bodů v jiném regionu na požadovanou školu bez potíží dostali. Právě hlavní město situaci ve čtvrtek také řešilo. Opozice na jednání zastupitelstva prosadila speciální bod.

Mnozí nepřijatí uchazeči měli ještě možnost se dostat na vybranou školu na odvolání a ti další vkládají naději do druhých kol přijímacího řízení, která školy s volnými místy postupně vyhlašují. (at)