Mezivládní panel IPCC přiznal, že mnoho z jeho pesimistických klimatických předpovědí má "nízkou pravděpodobnost". (Ilustrační foto - redakční koláž).
Mezivládní panel IPCC přiznal, že mnoho z jeho pesimistických klimatických předpovědí má „nízkou pravděpodobnost“. Podle výzkumu plných 42 procent klimatických scénářů IPCC spoléhá na nepravděpodobné vzestupy budoucích teplot. Upozornil na to deník The Daily Sceptic.
Důvěryhodnost v předpovídání katastrof Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change; IPCC) dostala vážnou ránu v důsledku nedávno publikovaného výzkumu (Clintel Foundation: „The Frozen Climate Views of the IPCC“), který ukazuje, že 42 % klimatických scénářů IPCC spoléhá na nepravděpodobné vzestupy budoucích teplot, které dokonce samotný orgán financovaný OSN považuje za scénáře „s nízkou pravděpodobností“.
Výzkum upozorňuje na to, že přiznání IPCC o nízkých pravděpodobnostech katastrofických scénářů je v Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu (AR6) velmi dobře ukryto a „pravděpodobně nebude čteno odpovědnými politiky“.
Autoři zmiňují, že významné a důležité části zprávy IPCC zdůrazňují tato nepravděpodobná tvrzení a tak podkopávají důvěryhodnost celé zprávy.
Klimatický a emisní scénář SSP5-8.5 ve zprávě IPCC předpokládá vzestup teplot asi o 5°C do konce století. Tento scénář je už delší dobu poněkud odtržen od reality, když tempo globálního oteplování již 25 let zaostává za predikcemi.
Výhrady má dokonce i klimatický alarmista Zeke Hausfather, jak je vidět z jeho komentáře vpravo na grafu níže.
Kdyby se nezapočítal malý přirozený vzestup způsobený velmi silnou oscilací jevu El Niño kolem roku 2016, růst teploty za dvě desetiletí by byl jen o málo více než 0,1°C. Nicméně scénář SSP5-8.5 má ve zprávě AR6 42 % pravděpodobnost.
Autoři z Clintel Foundation jsou kritičtí vůči většině výstupů IPCC. Tvrdí, že kromě zdůrazňování nejhorších scénářů IPCC přepisuje klimatickou historii, značně zdůrazňuje špatné zprávy na úkor dobrých a nezahrnuje dobré zprávy do svého široce publikovaného Shrnutí pro tvůrce politiky (SPM).
Ilustrativní je rozpor týkající se povodní, kde zpráva IPCC AR6 pokládá lidský vliv na vyšší výskyt záplav za „málo pravděpodobný“, zatímco Shrnutí pro tvůrce politiky tvrdí opak, když uvádí, že lidský vliv zhoršil současnou povodňovou situaci.
Zpráva IPCC pokládá lidský vliv na vyšší výskyt záplav za „málo pravděpodobný“, zatímco Shrnutí pro tvůrce politiky tvrdí opak, když uvádí, že lidský vliv zhoršil současnou povodňovou situaci.
Dlouhodobě existují obavy ohledně SPM, která jsou psána vládními úředníky a musí být schválena všemi stranami zapojenými do procesu. Bývalý fyzik Dr. Ralph Alexander loni ve své vysvětlující studii poukázal na fakt, že vědecké poznatky ve zprávách IPCC jsou zkresleny, aby odpovídaly politickému shrnutí v přiloženém SPM.
Do tiskových zpráv se následně dostává další manipulace a nekritická mainstreamová média vše bez dalšího publikují jako fakt.
Klimatické „reparace“ jsou nyní zásadní politický problém. V roce 2020 byl publikován shrnující článek, který ukázal, že 52 z 53 recenzovaných studií zabývajících se „normalizovanými ztrátami způsobených katastrofami“ neprokázalo žádný nárůst škod, které by bylo možné připsat změně klimatu.
IPCC však zdůraznila pouze jednu studii, která tvrdila, že ztráty se zvýšily. Podle Clintel Foundation je tato studie vadná, „ale její vybrání IPCC naznačuje, že její závěry byly neodolatelné“.
Zpráva Clintel Foundation „Zmrazené klimatické pohledy IPCC“ (The Frozen Climate Views of the IPCC), která je kritická vůči IPCC, je rozsáhlou a důkladnou analýzou „vědeckého konsensu“ klimatické změny. Obsahuje 180 stran a je napsána některými z předních světových klimatologů.
Práce zkoumá nedávno dokončený projekt AR6, který zahrnuje tři zprávy pracovních skupin, syntézu a různá SPM. V loňském roce přitáhla Světová klimatická deklarace Clintel Foundation (podepsaná mnoha vědci v čele s nositelem Nobelovy ceny za fyziku profesorem Ivar Giaeverem) obrovskou pozornost na sociálních médiích, když prohlásila, že neexistuje žádná klimatická nouze.
Deklarace uvádí, že klimatická věda zdegenerovala do diskuse založené na víře, nikoliv na rozumné, kritické vědě.
Jsme na rozcestí? Uvědomí si OSN, IPCC a politici konečně, že jejich 50 let stará hypotéza antropogenního oteplování je zastaralá a budou do svých prací a projekcí zahrnovat vlivy na klima objevené během posledních 30 let? Současná nedostatečná jistota ohledně účinku několika plynů v atmosféře na skleníkový efekt je stejně nejistá jako v roce 1979. Je to známka toho, že hypotéze něco podstatného chybí.
Velmi známé tvrzení IPCC je, že „globální teploty jsou pravděpodobně bezprecedentní za posledních 125 000 let“. Toto prohlášení vymazává Holocenní termální maximum z období před 9 800 až 5 700 lety, kdy existují důkazy, že teploty byly často vyšší než dnes na mnoha místech světa.
Tvrzení IPCC, že současné oteplování je bezprecedentní za posledních 2 000 nebo dokonce 125 000 let, „jsou velmi nepřesvědčivá, minimálně řečeno“, shnují autoři z Clintel Foundation. V tomto případě IPCC svou úpravou klimatické historie připomíná Ministerstvo pravdy z Orwellova románu 1984.
Stoupání hladiny moří
Co se týče stoupání hladiny moří, existuje závažné podezření ohledně závěrů, které jsou šířeny po celém světě s čím dál tím více alarmistickým tónem. AR6 uvádí, že stoupání hladiny moří se zrychluje, ale „důkazy pro to jsou poměrně slabé“. Měření vzestupu hladiny moře ukazují „pozoruhodně lineární chování po více než století“.
Ale IPCC zaměňuje nedávné „zrychlení“ vzestupu hladiny s Atlantickou desetiletou oscilací. Vše se rozsoudí až v příštích 20 letech a nyní je „předběžné tvrdit, že dochází k urychlení stoupání hladiny moří“.
Bývalý americký viceprezident Al Gore, známý pro své extrémistické názory, přispívá k panice ohledně „vařících se oceánů“ na základě tvrzení, že od začátku 19. století se zvýšil obsah tepla v oceánu o 500 zettajoulů.
Pravdou je, že oceán se od té doby mírně oteplil, když se Země vzpamatovávala z malé doby ledové. Oněch 500 zettajoulů však představuje změnu o pouhé 0,03 % v celkové energii oceánu na světě.
A je charakteristické, že se IPCC se vyhnula zveřejnění této důležité vysvětlující informace.
Autoři kritické studie závěrem konstatují, že většina nedávných zpráv zveřejněných IPCC „dále ztrácí na kvalitě a jejich míra zkreslení roste s časem, jak je zjevné pro každého, kdo si zprávy přečetl všechny“.
Žádné upřímné hodnocení Šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu (AR6) by nemohlo dojít k závěru, že tato zpráva je spravedlivá a nestranná; je tomu přesně naopak, dodává Clintel Foundation.
Tato pozoruhodná kritické studie obsahuje velký soubor údajů z klimatologie a ostatních vědeckých oborů, z nichž většina ale byla ignorována hlavním proudem klimatický vědců a většinou médií. Studie snad přispěje k rostoucí diskuzi o politické roli, kterou nyní hraje IPCC při prosazování kolektivistické agendy Net Zero.
Zveličování extrémních klimatických projekcí je bez otázek přijímáno většinou médií. Bez klimatické krize není žádná legitimita pro politickou změnu. Jak nedávno poznamenala klimatická vědkyně Dr. Judith Curry: „Klimatický poplach OSN je více politikou než vědou“.
Nedostatek důkazů byl nahrazen počítačovými modely, které směšně připisují jednotlivé povětrnostní události klimatickým změnám způsobeným člověkem. Jak ukazuje zpráva Clintel Foundation, na fantazijních scénářích předpovídajících nereálný nárůst teploty v blízké budoucnosti se stále naléhavěji trvá, ačkoliv v ně už nikdo opravdu nevěří.
Ale vlastně ani už nejde o vědu. Britský deník The Guardian nedávno zveřejnil článek své americké korespondentky Rebeccy Solnitové, která vyzvala k získávání veřejné pozornosti prostřednictvím nových příběhů o klimatu. To, co nazvala „popíráním klimatu“, je podle ni v konfliktu s „katastrofami způsobenými změnou klimatu“.
Podle Solnitové znamená uznání reality klimatického rozkladu omezování svobody jednotlivce „ve jménu pocitu pohody kolektivu“. (sfr)
ZDROJ: IPCC Admits Many of its Gloomy Climate Forecasts Are of “Low Likelihood” – The Daily Sceptic
The Daily Skeptic je internetové médium založené britským komentátorem Toby Youngem. Podle vlastního vyjádření se zaměřuje na skeptické články nespokojených novinářů a akademiků – včetně občanských novinářů a nezávislých vědců – o řadě veřejných politik, které jsou údajně založeny na vědě, datech nebo důkazech, kde je „věda“ uváděna jako zdroj nenapadnutelné autority, ale které se často zdají být zakořeněny ve skryté politické agendě.
Jeho cílem je čelit ´nové mocné třídě vládních vědců a úředníků v oblasti veřejného zdraví – stejně jako jejich kolegů na univerzitách, grantových trustech, velkých mezinárodních charitativních organizacích, Silicon Valley a farmaceutickém průmyslu – která se objevila jako druh sekulárního kněžství během pandemie, poskytující nejen „vědecké“ rady, ale také morální vedení´, charakterizoval The Daily Sceptic své zaměření.
