Unijní státy schválily reformu emisních povolenek, podraží topení i doprava. (Ilustrační foto)
Země Evropské unie definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů. Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami počítajícími se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
Unie také zavede uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má také pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Nová podoba trhu s emisními povolenkami již počítá s postupným zahrnutím lodní dopravy do placeného systému.
Evropský parlament normy schválil minulý týden a mohou vstoupit v platnost.
Nový systém povolenek podpořily všechny členské země s výjimkou Polska a Maďarska, zatímco Belgie a Bulharsko se zdržely. Podle schváleného plánu přijde těžký průmysl o povolenky, které zatím na produkci CO2 získával zdarma, do roku 2034.
Aerolinky se jich budou muset vzdát do roku 2026, což s velkou pravděpodobností povede k růstu cen letenek. Lodní doprava se do povolenkového systému začne začleňovat od příštího roku.
Od roku 2026 se zavede nové uhlíkové clo, které má předejít „úniku uhlíku“, neboli přesouvání velkých výrobců do třetích zemí, kde mohou využít tamních méně přísných norem. Bude se týkat výroby oceli, cementu, hliníku, hnojiv, elektřiny či vodíku.
Cena povolenek v očekávání reforem poslední dobou rostla. Aktuálně dosáhla úrovně 88 eur za tunu CO2, tedy 3x více proti cenám roku 2020.
V praxi bude rozšíření systému na silniční dopravu znamenat, že si motoristé v každém litru benzinu a nafty připlatí za povolenku. Řidiči si ji nebudou přímo kupovat, ale distributoři paliv její hodnotu zřejmě promítnou do konečných cen pro spotřebitele.
Co se týče rozšíření systému na budovy. V dodávkách elektřiny a vytápění již emisní povolenky započítané jsou a hradí je elektrárny a teplárny. Některých domácností se to netýká, neboť k vytápění využívají vlastní zdroje.
Při ceně 45 eur za povolenku by si například bytové domy se společným plynovým kotlem připlatily navíc 0,2 koruny za kilowatthodinu zemního plynu. Ve čtrnáctibytovém domě s plynovým kotlem a roční spotřebou 125 megawatthodin by si průměrná domácnost připlatila za rok navíc zhruba 1 800 korun.
Nejvýrazněji zavedení systému pocítí lidé topící uhlím. Za emisní povolenku na kilogram černého uhlí by si totiž člověk připlatil zhruba 3 koruny. V loňském roce se cena kilogramu pohybovala kolem 8 korun. (at)
