Ministerstvo financí: V rozpočtu je chyba za 60 miliard. (Ilustrační foto)
Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, a odvodu z nadměrného zisku jen 40,3 miliardy korun. Schválený státní rozpočet přitom v této kolonce počítal s výnosem ve výši 100 miliard.
Vyplývá to z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se očekávalo. Podotkl, že by stát měl mít nižší i výdaje na kompenzace vysokých cen energií, na které byly příjmy z mimořádných opatření určené.
Pokles se týká výběru mimořádných nástrojů je z daní z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou stát uvalil na energetické, petrochemické a těžební firmy a na velké banky. Schválená podoba státního rozpočtu počítala s tím, že bude vybráno 85 miliard Kč. Dle aktuálních výpočtů ministerstva se očekává výnos jen 28 miliard korun.
Ministerstvo odhad změnilo na základě vývoje cen energií a veřejně dostupných údajů o hospodaření bankovního sektoru v roce 2022. Firmy by měly daň odvést v září a v prosinci.
Windfall tax se týká polostátní ČEZ, Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, energetickou skupinu Sev.en Pavla Tykače a šestici největších bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta, Raiffeisenbank).
Sníženým odhadem ve výběru z windfall tax ze strany MF se potvrdila kritika některých analytiků varující, že stát může na této dani vybrat méně, než očekává.
U odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny ministerstvo snížilo odhadovaný výnos na 12,3 miliardy korun z původních 15 miliard. Podle údajů o plnění státního rozpočtu dotčené podniky do konce března na odvodu zaplatily 8,2 miliardy korun.
Materiály pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy očekávají pro letošní rok také zvýšení inkasa většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daň z minerálních olejů a silniční daň. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů by se mělo snížit o 2,8 miliardy korun na 76,1 miliardy.
Důvodem je především snížení spotřební daně na naftu, ke kterému stát přistoupil v reakci na růst cen pohonných hmot po ruské invazi na Ukrajinu. Výnos majetkových a silničních daní by se měl snížit na třetinu z loňských 1,8 miliardy korun, a to především v důsledku odpuštění silniční daně části vozidel.
Na dani z příjmu fyzických osob by měl stát vybrat 216,8 miliardy korun, zatímco v loňském roce to bylo 195,5 miliardy korun. Inkaso daně z příjmu právnických osob by se mělo zvýšit na 255,1 miliardy korun z loňských 235,3 miliardy korun. Výnos daně z přidané hodnoty by měl stoupnout na 582,1 miliardy korun oproti loňským 536,2 miliardy korun.
Daňové příjmy se odhadují na úrovni veřejných rozpočtů. Řada daní je tzv. sdílených, tzn. že výnosy z nich se rozdělují mezi státní rozpočet, obce a kraje.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá s deficitem 295 miliard korun, předpokládá daňové příjmy 947,2 miliardy korun bez sociálního zabezpečení. (at)
