Přechod televizního vysílání v Česku na nový digitální standard DVB-T2 vyvolává řadu nejasností – počínaje dostupností signálu, přes veřejnou finanční podporu soukromým firmám až po otázku zvýhodňování terestrického vysílání na úkor diváků a provozovatelů kabelových a satelitních televizí. Dochází zde k zásahu vlády do tržního prostředí, když z veřejných zdrojů plánuje uhradit soukromým firmám v plné míře vybudování nové vysílací infrastruktury pro DVB-T2.
Přechod na novou televizní vysílací normu pro digitální vysílání DVB-T2 (Digital Video Broadcasting – Terrestrial 2) vychází z usnesení vlády ČR. Ta v červenci 2016 přijala „Strategii rozvoje zemského digitálního televizního vysílání“, v níž schvaluje přechod na „technologicky vyšší standard DVB-T2“.
Termín dokončení přechodu na DVB-T2 stanovila vláda předběžně na 1. února 2021. Znamená to, že vysílání v dnes používané normě DVB-T by mělo být definitivně ukončeno již za necelé 4 roky.
Pochybnosti nad přechodem k DVB-T2
Zpochybňována je samotná potřebnost přechodu na nový standard terestrického digitálního vysílání. Dosud totiž neexistuje platné evropské rozhodnutí, které by formálně vynucovalo změnu televizního standardu v ČR.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se odkazuje na připravované evropské rozhodnutí o přechodu na normu DVB-T2, jehož cílem má být uvolnění televizního pásma 700 MHz ve prospěch služeb mobilního širokopásmového připojení. Fakticky byl v České republice přechod na nový standard DVB-T2 spuštěn, aniž by bylo na úrovni EU schváleno příslušné rozhodnutí o celé záležitosti.
Podle MPO je přechod Česka na nový systém pozemního digitálního vysílání DVB-T2 „vynucený krok“.
„Tento vynucený krok je nutný s ohledem na mezinárodní aktivity na celosvětové úrovni v rámci Mezinárodní telekomunikační unie, a na úrovni EU – s ohledem na nová pravidla pro využívání kmitočtových pásem jednak pro televizní vysílání, jednak pro další druhy služeb elektronických komunikací,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba.
Poukazuje také na fakt, že přechod na DVB-T2 byl zahájen v Německu či v Rakousku.
Stát dá na nový TV standard až 1 miliardu
Aniž by existovalo závazné celoevropské rozhodnutí, schválila již česká vláda částku, kterou chce do změny televizního standardu v zemi investovat. Souhrnné náklady státu jsou stanoveny v rozmezí 871 milionu až 1,06 miliardy korun. Prostředky mají být vynaloženy na samotnou změnu technologie, tedy na nové přenosové sítě (počítá se i s vybudováním přechodové sítě), dále na kmitočtový refarming (uvolnění kmitočtového pásma), analýzy, „monitoring“ a informační kampaně.
Ve schválené vládní strategii se také předpokládá, že těm subjektům, které se aktivně podílejí na uskutečnění přechodu na normu DVB-T2, bude z veřejných zdrojů poskytnuto celkem cca 630 milionů Kč.
Vládou schválená strategie předpokládá finanční „kompenzaci“ nákladů pro ty subjekty, které jsou držiteli přidělených radiových kmitočtů pro digitální vysílání, což jsou Česká televize a soukromé firmy České Radiokomunikace, Czech Digital Group a Digital Broadcasting.
Většinu prostředků přitom získají České Radiokomunikace (ČRa), což potvrzuje i MPO.
„V současné době většinu, to je tři celoplošné sítě jako součást předmětné infrastruktury, provozují České Radiokomunikace, pročež budou majoritním příjemcem uvedených kompenzací,“ konstatovalo ministerstvo.
Kompenzace za 600 milionů
Pochybnosti vyvolává samotná částka, která má v plné míře uhradit vzniklé náklady na vybudování nové televizní infrastruktury, respektive způsob, jakým stát inkriminovanou částku odvodil ještě před tím, než práce na vybudování nových digitálních sítí byly vůbec zahájeny.
„Uvedené částky vycházejí z podrobné diskuse nad nutností změny technologického vybavení jednotlivých vysílačů, tedy jednotlivých technických komponent, a jejich celkového počtu s ohledem na počet provozovaných vysílačů a požadavky celoplošného vysílání a vynucené změny standardu,“ vysvětlil resort průmyslu.
Podle sdělení MPO vychází uváděná celková částka jednak z minulé praktické zkušenosti, což byl přechod z analogového na digitální televizní vysílání. Vychází ale také z odhadů na technické náklady, podložených cenou změn konkrétní technologie a celkovým množstvím takových nutných výměn.
Přičemž, jak podotklo MPO, jde o odhad vynucených vyvolaných nákladů známých k datu zpracování strategie přechodu na DVB-T2.
Resort navíc zdůrazňuje, že uvedená částka není klasickou dotací.
„V žádném případě nejde o dotaci na realizaci přechodu na DVB-T2, ale o zpětnou úhradu účelně a efektivně vynaložených nákladů ve formě jejich kompenzace,“ uvedlo MPO.
|
Přesto se však vznáší otazník nad skutečností, že i když ještě nebylo schváleno příslušné celoevropské rozhodnutí a tedy ani z něj plynoucí metodika vyplácení finančních „kompenzací“ z veřejných prostředků, úřady v ČR již fakticky rozhodly o tom, že proplatí veškeré náklady spojené s budováním nové digitální TV sítě firmě České Radiokomunikace (která ovládá většinu vysílací infrastruktury) a dalším 3 subjektům.
Kritici jednak namítají, že samo o sobě se jedná o nedovolenou veřejnou podporu soukromým společnostem a tedy o neférové jednání, které narušuje standardní tržní, respektive hospodářskou soutěž.
Neméně intenzivně však poukazují na skutečnost, že komplexním zafinancováním výstavby a zprovozněním nové terestrické digitální sítě (DVB-T2) prostředky z veřejných zdrojů budou neférově zvýhodněni nejenom provozovatelé těchto sítí (tedy zejména ČRa), ale i samotné digitální pozemní vysílání a to na úkor kabelového a satelitního TV vysílání, jejichž provozovatelé žádné dotace svých „oprávněných“ nákladů od státu nedostávají.
„Kabelové i satelitní vysílání fungují roky bez dotací. Nevím žádný rozumný důvod, proč zvýhodňovat jedno vysílání před druhým. Takže za mne by bylo nejlepší dotace zrušit a vybudovat DVB-T2 síť bez nich,“ uvedl například Martin Malý z firmy Anténa, který se problematikou televizního vysílání dlouhodobě zabývá.
„Dotace státu zvýhodňují jeden systém vysílání (digitální pozemní vysílání DVB-T2, pozn. redakce) oproti těm ostatním. Přitom ostatní systémy poskytují další služby, které terestrické vysílání poskytovat nikdy nebude,“ dodal.
Terestrické vysílání zvýhodněno
Díky uvedené finanční „kompenzaci“ z veřejných zdrojů získají ČRa fakticky celou svoji novou infrastrukturu pro digitální vysílání zdarma. To jim pak umožní tuto bezplatně nabytou vysílací infrastrukturu nabízet k využití soukromým provozovatelům TV stanic za zvýhodněných podmínek.
Tím budou ovšem znevýhodněny jiné způsoby šíření televizního obsahu, jako jsou kabelové a satelitní TV. Celý tento segment totiž funguje na ryze komerční, nedotované bázi. Zákazníci kabelových a satelitních televizí si příjem TV vysílání kupují za „plnou“ tržní cenu, tedy bez jakýchkoliv státních dotací či „kompenzací“.
Naopak, diváci využívající digitální pozemní vysílání „dostávají“ od státu (tedy díky veřejným prostředkům) tento typ televizního vysílání fakticky zdarma.
Resort průmyslu však tuto argumentaci odmítá.
„Nejde o narušování soutěže. Vynucená změna standardu se týká výhradně terestrického televizního vysílání, proto je také doprovázena možností příslušných kompenzací. Jinak by souběžné terestrické vysílání v obou standardech, DVB-T a DVB-T2, nemohlo být zajištěno. Ostatních platforem se nutnost změny standardu nijak netýká.“
Zmiňovaní 4 operátoři digitálních sítí (ČRa, ČT, Czech Digital Group a Digital Broadcasting) jsou podle vyjádření ministerstva přímo dotčeni vynucenou investicí do přechodu na DVB-T2. Z toho MPO dovozuje, že je přímo povinno jim náklady uhradit.
„V případě, že by nedošlo ke kompenzaci státem vynucených nákladů v souladu národními a unijními pravidly, stát by se vystavoval nebezpečí arbitráží ze strany dotčených subjektů,“ uvedlo MPO.
Jak ovšem vyplývá i z dalšího vyjádření MPO, stát si uvědomuje citlivost otázky veřejné finanční podpory soukromým firmám.
„Předpokládá se i využití specifického řízení ve věci veřejné podpory před Evropskou komisí, respektive akceptace jejího rozhodnutí o slučitelnosti či neslučitelnosti veřejné podpory. Z návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady vyplývá i to, že Evropskou komisí budou stanovena podrobnější pravidla kompenzací vyvolaných nákladů pro proces transformace tohoto trhu, iniciovaný EU,“ informoval tiskový mluvčí ministerstva František Kotrba.
Zisková transakce pro stát
Uvolnění televizního pásma 700 MHz (v němž dnes probíhá digitální televizní vysílání v normě DVB-T) ve prospěch mobilních operátorů bude mít pro stát nezanedbatelný finanční efekt. Stát chce toto kmitočtové pásmo následně prodat v aukci, kde lze na základě výsledků aukce pásma 800 MHz a již realizovaných zahraničních aukcí pásma 700 MHz očekávat výnos v řádu několika miliard Kč.
Stát předpokládá, že výnosy z této aukce násobně přesáhnou celkové náklady na přechod na DVB-T2. Stejný objem frekvenčního spektra (2 x 30 MHz) v pásmu 800 MHz byl v roce 2013 vydražen Českým telekomunikačním úřadem za 8,5 miliardy Kč.
Nejasná kvalita a ohrožená dostupnost DVB-T2
Otázky znevýhodnění jedné skupiny provozovatelů TV vysílání, veřejné podpory soukromým tržním subjektům či samotné legitimity vynucování přechodu na nový digitální vysílací standard v ČR nejsou jedinými spornými body.
Zpochybňována je i samotná kvalita připravovaného nového typu digitálního vysílání a jeho dostupnost v České republice.
Samotné MPO uvádí, že terestrickou digitální platformu jako jediný způsob příjmu televizního vysílání dnes v Česku využívá asi 40 % domácností. S tím, že dalších zhruba 20 procent domácností používá pozemní vysílání jako jeden ze způsobů příjmu.
Celkově se tak přechod na DVB-T2 v Česku dotkne více než 60 procent obyvatel.
Podle řady názorů však „technologicky vyšší standard DVB-T2“ nemusí být plně funkční pro všechny současné příjemce digitálního pozemního vysílání.
Odborníci i z řad provozovatelů TV stanic poukazují na to, že nová televizní norma pozemního digitálního vysílání DVB-T2 (ve vazbě na použité kódování HEVC, jež prosadily MPO a ČRa) prohloubí na některých místech problémy s příjmem pozemního signálu. Na některých místech nemusí být signál v normě DVB-T2/HEVC vůbec možný.
Ředitel regulace a strategie Českých Radiokomunikací, Marcel Procházka, prohlásil, že kódování HEVC má své problémy – dochází údajně k rušení signálem LTE, řada přijímačů DVB-T2/HEVC má údajně problém se zpracováním tohoto vysílání.
Technický ředitel Novy Josef Uher uvedl, že vysílání ve standardním rozlišení obrazu při využití kodeku HEVC snižuje kvalitu obrazu a je chybové.
Pokrokové kódování
Samotné ministerstvo průmyslu ovšem tyto obavy z normy DVB-T2 s kodekem HEVC odmítá.
„Vybrán byl proto, že jde o nový pokrokový kodek,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba a odkázal se opět na připravované rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.
Existuje prý předpoklad, že uvedené kódování se bude využívat i v ostatních evropských státech.
„Je možné také doložit, že kombinace technologických standardů DVB-T2/HEVC je preferována ve studiích, které byly v rámci EU při přípravě uvedeného rozhodnutí zpracovány,“ dodal.
Kódování HEVC prý bylo zvoleno s ohledem na své parametry a na vhodnost užití vzhledem k různým technickým souvislostem, jako je dostatečně kvalitní příjem signálu TV vysílání či efektivita využití rádiového spektra (tedy možnost umístění většího množství programů do jednoho pásma).
Podle MPO se odborná expertní skupina na využití kódování HEVC shodla; respektive „nebyla navržena žádná dostatečně kvalitní alternativa“.
„Expertní skupina přihlédla i k postupu v sousedním Německu, kde je zvolen stejný přístup k volbě technologických standardů,“ zdůraznilo MPO.
V porovnání s více než 10 let starým kodekem MPEG-4 je prý kódování HEVC výrazně efektivnější, což se projevuje nižším datový tokem při zachování stejné kvality.
Náklady domácností na vynucené nákupy nových TV přístrojů (či set-top boxů), potažmo nových anténních systémů z důvodu přechodu terestrického vysílání v ČR na DVB-T2 mají podle odhadu ministerstva průmyslu dosáhnout celkem 2 – 5 miliard Kč.
Více o potenciálních technických problémech s příjmem nového televizního standardu DVB-T2 čtěte ZDE.