Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci vyžadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj s klimatickými změnami. Pro přijetí historické rezoluce vedlo čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu.
Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců. Pozice ICJ nebude pro státy OSN právně závazná, ale může mít roli jako etický kompas, který národní soudy často berou v potaz.
„Společně vysíláme jasnou a hlasitou zprávu, nejen dnes kolem světa, ale i daleko do budoucnosti, že lidé Spojených národů se skrze své vlády rozhodli nehledět na vzájemné rozdíly a společně řešit výzvu, která definuje naši dobu,“ prohlásil na plénu Valného shromáždění vanuatský premiér Ishmael Kalsakau.
Vanuatští diplomaté se na poslední chvíli před hlasováním snažili přesvědčit dva největší producenty skleníkových plynů Čínu a USA , aby rezoluci podpořili. Spojené státy však rezoluci nepodpořily. Ty věří, že k řešení globálních otázek je potřeba diplomacie nikoliv mezinárodní soudní proces.
Stanovisko ICJ, soudního orgánu OSN, může v budoucnu pomoci zemím revidovat jejich klimatické plány a sloužit jako opěrný bod při budoucích vyjednáváních o klimatických opatřeních.
Po celém světě je aktuálně otevřených asi 2000 soudních sporů ohledně ochrany klimatu.
Téměř všechny státy světa včetně České republiky se k určitým klimatickým závazkům přihlásily v pařížské dohodě v roce 2015. Cílem dohody je i udržení oteplení planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou.
Tohoto kritického oteplení ale podle Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) dosáhne Země již do roku 2035. Proto je pro zabránění důsledků, jako vlny veder, záplavy, sucho, neúroda a vymírání druhů, nezbytná mezinárodní spolupráce a investice miliard dolarů. (at)