NKÚ: Dotace na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce neposloužily účelu.
Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval vynaložené peníze na genderové audity.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle NKÚ nesledovalo skutečný přínos dotací. Podmínky nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat bez dosažení konkrétních cílů. Ministerstvo řadu výtek již údajně zohlednilo v kritériích nových projektů.
NKÚ prověřil použití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval čtrnáct projektů (z 68). Celkový objem prověřených peněz činil čtyřicet milionů korun.
Dle úřadu dotace pomohly k naplnění účelu nevýznamně. Jen 8 procent z kontrolovaného objemu peněz splnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění opatření po skončení auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací.
„MPSV nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil NKÚ nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun,“ komentoval NKÚ.
Ministerstvo práce s některými nálezy kontrolorů nesouhlasí. Většina podpořených projektů prý ovlivnila reálné změny v otázce rovného postavení mužů a žen na trhu práce.
NKÚ podle ministerstva nezjistil žádné systémové chyby a ani porušení právních předpisů ze strany MPSV.
„Řadu uvedených praktických výtek MPSV samo reflektuje a v rámci podpory v novém programovém období jsou již většinou zohledněny především zpřesněním zaměření výzev, zvyšováním nároků na měření dopadů projektů, a tím i posilováním účelného a efektivního nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i Evropské unie,“ uvedlo ministerstvo.
U zpochybněných projektů provede ministerstvo dodatečnou hloubkovou kontrolu.
NKÚ uvedl, že MPSV schvalovalo žádosti bez znalosti totožnosti organizace.
Účelem podpory bylo také snížení rozdílů v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezení nerovného přístupu k pracovním pozicím nebo usnadnění slučitelnosti pracovního a soukromého života.
NKÚ však zjistil, že projekty směřovaly hlavně k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů a pouze u některých zaměstnavatelů k vytvoření interních předpisů.
NKÚ uvedl, že MPSV schvalovalo žádosti o podporu, přestože neznalo totožnost auditované organizace. To se týkalo jen 54 procent organizací z vybraného vzorku projektů. V 11 procentech případů byla dokonce auditována jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podle úřadu poskytovalo maximální výši dotace na genderové audity bez ohledu na reálně odvedený rozsah práce.
Vzdělávání proplacené ministerstvem v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou. Někdy nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné.
NKÚ uvedl příklad stavební společnosti s deseti zaměstnanci, z nichž 5 vykonávalo dělnické nebo technické profese. Firma zorganizovala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 tisíc korun i na témata jako prezentační dovednosti, sebeřízení, time management nebo zvládání stresu.
Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2022 konstatovala, že v Česku i přes řadu opatření i nadále přetrvávají genderové nerovnosti ve všech oblastech společenského života. Mezi 35 evropskými zeměmi obsadilo Česko 29. místo. (at)
