Česko poskytlo Ukrajině v rámci vojenské pomoci 89 tanků, 226 bojových vozidel a 38 houfnic.

Premiér Petr Fiala (ODS) zveřejnil, jakou vojenskou pomoc Česká republika poslala na Ukrajinu během roku od ruské invaze. Měla celkovou hodnotu kolem 40 miliard korun.

„Na Ukrajinu jsme dodali 89 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel nebo 38 houfnic. Zhruba třetina této techniky pochází z armádních skladů, ze kterých bylo odesláno i šest protiletadlových systémů,“ uvedl premiér na tiskové konferenci.

Ze skladů hmotných rezerv Česko poskytlo 900 metrů mostních konstrukcí.

„Také jsme darovali například 33 salvových raketometů a Česko zorganizovalo dodávky více než 1,5 milionu kusů munice, z toho přes 60 tisíc raket,“ pokračoval Fiala. Ještě před začátkem invaze Česko poskytlo Ukrajině dělostřeleckou munici.

Vojenská pomoc byla v celkové hodnotě kolem 40 miliard korun. Ta vládní byla v rozsahu 10 miliard, zbraně za 30 miliard poslal obranný průmysl.

Česká republika podle Fialy patří mezi největší dodavatele a dárce Ukrajině. „Byli jsme první, kdo Ukrajině dodal helikoptéry, tanky, houfnice, raketomety a bojová vozidla pěchoty . První námi organizovaná dodávka přišla už 14 dní po začátku invaze. Tím jsme ostatním ukázali, že je to správná cesta,“ zdůraznil.

Pomoc prý zveřejnil proto, že se blíží se roční výročí od ruské invaze a některé věci už může z bezpečnostního hlediska zveřejnit. „Je dobré, aby veřejnost věděla, jak pomáháme Ukrajině. Do dalších detailů bych nešel, ale je důležité, že Česká republika patřila k prvním zemím, a dnes už v pomoci zdaleka nejsme sami,“ podotkl předseda vlády.

Fiala se ve středu ve Varšavě zúčastnil jednání amerického prezidenta Joea Bidena s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9). Ta sdružuje země východního křídla NATO. Stalo se tak těsně před výročím invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg na začátku schůzky apeloval na pokračování vojenské pomoci Ukrajině. V závěrečné deklaraci lídři vyzvali k posílení přítomnosti NATO na jeho východním křídle.

„Setkání ukázalo jednotu, velké odhodlání pomoci Ukrajině, to je důležité. Bezpečnost států střední a východní Evropy byla hlavním tématem. Všichni potvrdili závazek bránit každý centimetr půdy NATO, a to je důležitý signál,“ komentoval český premiér pro server Novinky.

Fiala také ocenil, že USA přislíbily další pomoc Ukrajině. „Bez ní by nemohla v boji zvítězit. Před námi jsou těžké týdny a měsíce, které by mohly být klíčové. Ukrajina potřebuje naši pomoc, aby se mohla bránit proti ruské přesile.“

Členy B9 jsou vedle České republiky také Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Uskupení vzniklo v roce 2015 v reakci na agresivní kroky Ruska na Ukrajině.

Fiala měl možnost krátce s Bidenem mluvit napřímo. „Řekl, jak moc má Česko rád. Bavili jsme se o tom, jak je Česká republika krásná,“ komentoval Fiala.

Zda a kdy přiletí americký prezident do Prahy zatím není jasné. Fiala se také setkal s polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Probírali spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti a česko-polské vztahy.

Praha a Varšava nyní spolupracují na plynovodním projektu Stork II, který by propojil obě země a zvýšil tak diverzifikaci dodávek plynu ve střední Evropě. (at)