Domácnosti v Česku loni rekordně šetřily elektřinou: Spotřeba klesla o 9 procent. (ilustrační foto)

Domácnosti v Česku loni rekordně šetřily elektřinou, když její spotřeba klesla o 9 procent. Vyplynulo to ze zprávy Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Domácnosti v roce 2022 spotřebovaly o 9 % méně elektřiny než v roce 2021, což představuje nejvyšší meziroční pokles spotřeby v ČR za posledních dvacet let.

Celková spotřeba elektřiny v Česku loni klesla podle předběžných údajů ERÚ o necelá 4 procenta.

V roce 2021 se v tuzemsku spotřebovalo 62,8 terawatthodiny (TWh) elektřiny. V roce 2022 to bylo 60,4 TWh.

Nejvíce spotřebitelé šetřili ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. V říjnu 2022 se spotřebovalo o 7,6 procenta elektřiny méně než ve stejném období předloňského roku.

Průměrná spotřeba za celé čtvrté čtvrtletí loňského roku byla nižší o 6,6 procenta.

Domácnosti přitom nejvíce šetřily v červnu a květnu, kdy byla spotřeba meziročně nižší o téměř 18, respektive 17 procent.

„Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za dvacet let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Elektřinou šetřili také velkoodběratelé, kteří uspořili 5,5 procenta své spotřeby. Malým podnikatelům spotřeba klesla o 0,1 procenta.

V loňském roce se v Česku vyrobilo o něco méně elektřiny. Na poklesu výroby elektřiny se podílely zejména paroplynové elektrárny, jejichž produkce meziročně klesla o více než polovinu.

Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací a vodní elektrárny. Naopak nárůst zaznamenala výroba z fotovoltaických a větrných elektráren.

I přes mírný pokles výroby měla Česká republika elektřiny dostatek a přebytky prodávala v zahraničí.

„Také v loňském roce převládal export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem, se zvýšila o 22,2 procenta, celkově na 13,5 terawatthodiny,“ upřesnil Trávníček. (sfr)

ZPRÁVA ERÚ V PLNÉM ZNĚNÍ:

DOMÁCNOSTI V ROCE 2022 REKORDNĚ ŠETŘILY  (16. 2. 2023)

Spotřeba elektřiny v loňském roce meziročně poklesla o 3,9 %, domácnosti si připsaly dokonce rekordní devítiprocentní úsporu. Dokládají to statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který aktuálně zveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavy v ČR za poslední čtvrtletí roku 2022.

Podle předběžných údajů se v meziročním srovnání celoroční spotřeba elektřiny snížila o 3,9 %; zatímco předloni byla její celková hodnota v ČR 62,8 TWh, v roce 2022 to bylo 60,4 TWh. Do celkové bilance velmi výrazně zasáhlo poslední „nejúspornější“ čtvrtletí roku. K největšímu snížení spotřeby došlo v říjnu, kdy byla naměřená hodnota o 7,6 % nižší než ve stejném období v roce 2021. Průměrná spotřeba za celé čtvrté čtvrtletí byla nižší o 6,6 %[1]. Meziročně přitom spotřeba klesala ve všech měsících loňského roku.

Snížení spotřeby elektřiny bylo patrné zejména u domácností, které se na ní v uplynulém roce podílely průměrným poklesem o 9 %, přičemž největší úsporu zaznamenaly v červnu (-17,9 %) a květnu (-16,7 %). Výrazný pokles si připsali rovněž velkoodběratelé na hladině velmi vysokého napětí (‑5,5 %), na hladině vysokého napětí byla hodnota nižší o 1,5 %. V případě podnikatelů na hladině nízkého napětí došlo meziročně jen k drobné úpravě (-0,1 %).

 „Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za dvacet let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ zdůrazňuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Ve srovnání s rokem 2021 se v loňském roce vyrobilo méně elektrické energie, konkrétně 84,5 TWh brutto a 78,8 TWh netto elektřiny[2], což značí pokles o 0,4, respektive o 0,7 %.

Na poklesu výroby elektřiny se podílely zejména paroplynové elektrárny, jejichž produkce (netto) meziročně klesla o více než polovinu (-51,4 %). Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací (-18,3 %) a vodní elektrárny (-13,1 %). Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních (+6,7 %) a větrných zdrojů energie (+6,6 %), a také z parních elektráren (+6,3 %). Plynové a spalovací elektrárny (-0,7 %) a jaderné elektrárny (+0,9 %) prakticky zopakovaly výsledek z předchozího roku.

„I přesto, že množství vyrobené elektřiny se mírně snížilo, převládal také v loňském roce export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem,se zvýšila o 22,2 %, celkově na13,5 TWh,“ říká Stanislav Trávníček.

Podrobné statistiky najdete na webu ERÚ v sekci Energetika v číslech.

[1] Čísla odrážejí tzv. netto, tedy „čistou“ spotřebu očištěnou o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Pokles brutto spotřeby byl obdobný, veškeré hodnoty obsahuje přiložená „Čtvrtletní zpráva o provozu elektrizační soustavy České republiky za IV. čtvrtletí 2022.“

[2] Netto vyjadřuje hodnotu bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.