Jurečkovo MPSV už má pracovní návrh posunu důchodového věku v ČR až na 68 let.
Jurečkovo MPSV už má připraven pracovní návrh posunu důchodového věku v ČR až na 68 let. V současné době je věkový strop odchodu do penze stanoven na 65 let s tím, že na první penzisty dopadne v roce 2030. V budoucnu by se však podle zvažovaných plánů měl zastavit až na 68 letech. Nově připsané důchody by se příštích několik roků po sobě mohly ve vztahu k průměrné mzdě postupně a nepatrně snižovat.
Na materiál upozornil server Seznam Zprávy.
Experti MPSV v něm kalkulují, jakým způsobem by se různé změny v nastavení snížily deficit důchodového systému.
Jednou z variant je postupně zvyšovat věk odchodu do penze ze současných 65 let až na hranici 68 roků. K této změně by nedošlo najednou. Věk by se zvedal postupně o měsíc za rok.
Přes úroveň 65 let by se začal posouvat rokem 2034 a na hranici 68 let by se zmíněným tempem dostal až v roce 2070.
O tomto návrhu nyní probíhají jednání na odborné úrovni, například v rámci poradního týmu ministra Jurečky.
MPSV plánuje, že ve druhé roku 2023 předloží návrh celkové podoby důchodové reformy.
Ministerstvo práce a socisálních věcí (MPSV) Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude muset v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů, na něž v příštím roce půjde meziročně o 93,1 miliard korun více.
Z toho zhruba 19 miliard korun navíc představuje výchovné, což příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 Kč měsíčně pro ženy za každé vychované dítě, který začne být vyplácen od ledna 2023.
Průměrný starobní důchod letos díky opakovaným valorizacím penzí přesáhl hranici 18 tisíc korun. Příští rok poroste zhruba na 19,5 tisíce.
Průměrně si důchodce oproti roku 2021 polepší o téměř 4 tisíce korun měsíčně.
Počet starobních důchodců v ČR má kulminovat kolem roku 2058, kdy by jich mělo být kolem 3,1 milionu. Na jednoho penzistu připadne v této době 1,66 občana ve věku 21 až 64 let.
O zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu se v ČR diskutuje dlouhodobě. Lidé nad 65 let nyní tvoří pětinu obyvatel republiky. Věk pro odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív.
Vláda ČR důchodový věk v předminulém volebním období zmrazila na 65 letech.
Změna pravidel pro důchodce je jedním z opatření, které vládě předložila Národní ekonomická rada vlády (NERV). Ta navrhuje zvýšit věk odchodu do penze. V případě penzijního systému se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Česko nemůže debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu vyhnout.
Stanjura ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.
Podle ministra práce Mariana Jurečky důchodový deficit začne narůstat po roce 2032–2033. S tím, že posunutí hranice není v roce 2024 nezbytně nutné. Nezbytně bude podle Jurečky kolem roku 2030.
Ještě v devadesátých letech minulého století se počet příjemců penzí v Česku pohyboval na úrovni 1,7 milionu lidí. V současné době činí počet starobních důchodců 2 367 780 (údaj ČSSZ za měsíc září 2022). Celkový počet důchodců včetně invladidních činil 2 838 955 osob.
Důchody v Česku už čtvrtým rokem rostou rychleji než mzdy, ze kterých se penze financují. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2023 se důchodový systém dosrtane do deficitu cca 62,5 miliardy korun. (sfr)
