Výrobu potravin prodražují vysoké vstupní náklady zemědělců a potravinářů na energie, pohonné hmoty, přepravu, skladování nebo také rostoucí mzdy. Zdaleka největší vliv na ceny potravin však mají ceny energií. Uvedla to Potravinářská komora ČR.
K řešení situace vyzvali vládu prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová, prezident Agrární komory ČR Jan Doležal a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Vedení Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR proto opakovaně vyzývají vládu premiéra Petra Fialy k jednání o efektivní pomoci tuzemským podnikům, což by přispělo i ke zlevnění potravin pro spotřebitele. V situaci, kdy jiné evropské státy kompenzují podnikatelům raketový růst cen energií, považují obě organizace za nevyhnutelné urychlené nastavení parametrů podpory českým podnikatelům,“ uvedla komora v prohlášení.
Evropská komise sice schválila 23. března 2022 Dočasný krizový rámec, který umožňuje členským státům poskytnout podporu podnikům zasaženým hospodářskými dopady agrese a následnými sankcemi kvůli válce na Ukrajině, česká vláda jej ale vůbec nevyužila.
Dočasný krizový rámec bude platit pouze do konce letošního roku, poté Evropská komise vyhodnotí jeho potřebnost a případně prodlouží jeho platnost.
„Rozumím tomu, že státní rozpočet je napjatý, ale není možné nechat padnout celý český potravinářský průmysl. Ukazuje se, že jedině zavedení opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce umožní stabilizaci cen potravin,“ uvedla Dana Večeřová, prezidentka Potravinářské komory ČR.
„Žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, zdražování energií, hlavně plynu pro firmy neřeší. V tuto chvíli kompenzuje drtivá většina evropských států. Podle našich informací se jedná o 24 z 27 států,“ doplnila Večeřová.
„Jiné členské státy dokázaly využít Dočasného krizového rámce lépe než česká vláda. Zemědělcům a potravinářům ze zahraničí tím dopřály v této nelehké době konkurenční výhodu na evropském trhu oproti českým producentům, jejichž postavení na trhu se stále oslabuje,“ řekl Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
„Je proto potřeba, aby vláda premiéra Petra Fialy přišla urychleně s plánem na pomoc tuzemským podnikatelům, pokud nechce přispět k jejich další likvidaci. Podle informací z naší členské základy zvažují omezení podnikání chovatelé prasat, drůbeže, skotu a pěstitelé citlivých komodit, jako jsou brambory či jablka,“ doplnil Doležal.
Hospodářská komora vyčíslila potřebnost kompenzací v celém českém průmyslu na 21 miliard korun.
Vzhledem k údajům o výběru daní za 1. čtvrtletí a vzhledem k inflaci lze očekávat vyšší příjmy státního rozpočtu minimálně v kolonce DPH, která je obvykle nejvýznamnějším daňovým příjmem do státního rozpočtu.
Profesní komory, které hájí zájmy většiny českých zemědělců a potravinářů, se dále shodly, že by k řešení situace s vysokými cenami potravin pomohlo dále také snížení DPH na potraviny.
S tím souhlasí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Musí se jednat o systémové řešení, tedy snížení DPH na potraviny by mělo být trvalé. Jedině to bude mít pozitivní sociální dopad a uleví sociálně zranitelným domácnostem, což je v současné situaci žádoucí. Vláda musí hledat úspory jinde,“ uvedl Kovanda.
Česko má jednu z nejvyšších daní v Evropě. Polsko má například 5 procent a dnes dočasně na 300 položek dokonce 0 procent, Německo 7 procent, Rakousko a Slovensko 10 procent.
Organizace to označily za jeden z důvodů, proč je v okolních státech levněji.
Podle Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 17,5 procenta. (pel)